Velký Blaník 638 m n.m.

     Na vrcholu hory Velký Blaník, opředené legendou o Svatováclavském vojsku, se tyčí rozhledna stejného názvu. Vybudována byla v letech 1939-1941, kdy ji nechal postavit KČT podle projektu arch. Alexandra Hanuše. Rozhledna, stejného tvaru jako již dříve navštívená Hýlačka u Tábora, nebo stále nenavštívená Rozálka u Žamberku, byla postavena ve tvaru Husitské hlásky a její střecha je pokryta šindeli. Svou výškou necelých 30 m však obě zmiňované rozhledny přesahuje. Tato rozhledna však není první vyhlídkovou stavbou na tomto kopci. První rozhledna zde stála již v roce 1985. Tu zde nechal postavit pražský kardinál Schönborn, jako 20 m vysokou dřevěnou konstrukci. V roce 1936 se, ale stavba zřítila atak KČT o 3 roky později rozhodl o výstavbě dnešní rozhledny. Já jsem tuto rozhlednu navštívila poprvé v květnu 2010. A pak ještě několikrát v následujícím měsíci, kdy jsem na této hoře prováděla školáky.

SKÓRE: 20:10, SUMA: 30

Hýlačka 525 m n.m.

     Tuto rozhlednu jsme navštívili v dubnu 2010, cestou na chalupu s pár přáteli. Rozhledna Hýlačka na stejnojmenném kopci nedaleko Tábora byla postavena v prvních letech po vzniku samostatné Československé republiky. Postavena byla za pomoci táborských turistů podle projektu Ing. Arch. Theodora Petříka, který ji zpracoval jako dřevěnou husitskou hlásku, pokrytou šindelem. Při slavnostním otevření v červnu 1920, byla pojmenována jako Rozhledna svobody. Za okupace sloužila rozhledna jako pozorovatelna německé armádě. Po válce byla předána Svazarmu. V roce 1990 byla opět předána KČT, a její návštěvnost, začala stoupat. V říjnu 1995 ministerstvo kultury ČR prohlásilo za kulturní památku. V roce 2004 byla rozhledna zrekonstruována a původní šindelová krytina byla nahrazena krytinou cembritovou. Do 18 m vysoké věže se dostanete po zdolání 7 kamenných a 50 dřevěných schodů.

 SKÓRE: 19:10,     SUMA: 29

Žižkovský vysílač 474 m n.m.

     Rozhledna, kterou jakožto „žižkovanda“ nemohu opomenout. Přes to jsem se od její návštěvy nechala odradit a to přehnaným vstupným. Je to sice se svou výškou 216 m nejvyšší stavba v Praze, ale zároveň byla označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Věž byla postavena v letech 1985 – 1992 podle návrhu Václava Aulického. Konstruovaná je ze tří válcových tubusů dosahujících výšky 134 metrů. Hlavní tubus, obsahující výtahové šachty přechází do anténního nástavce dosahujícího až do výšky 216 m. Tubusy nesou 3 kabiny. Nejnižší ve výšce 66 m nad zemí je tvořena restaurací, nad ní 93 m vysoko nad zemí je kabina s vyhlídkovou plošinou. Nejvýše je pak položena kabina s vysílací technikou, která je veřejnosti nepřístupná. Před přibližně 10 lety byly na věž nainstalovány miminka Davida Černého, která se za tu dobu stala nedílnou součástí rozhledny. V dnešní době rozhledna prochází rekonstrukcí spojenou s velkými vizemi do budoucnosti. Vedle vylepšení prostor restaurace i vyhlídky by měl ve věži vzniknout i hotelový pokoj pro „lepší“ klientelu.

SKÓRE: 18:10, SUMA: 28

Štěpánka 959 m n.m.

     Kamennou novogotickou rozhlednu na vrchu Hvězda jsme navštívili v únoru 2010 při běžkařském soustředění v rámci, tzv. krizového dne. Pojmenována byla podle arcivévody Štěpána, který tu pobýval v době, kdy dohlížel na stavbu Krkonošské silnice. Stavba rozhledny byla započata již v roce 1847 knížetem Camillem Rohanem, který ji údajně nenechal dostavět, protože mu cikánka předpověděla, že její dokončení mu přinese smrt. Proto byla stavba na 40 let přerušena, od knížete jí přebral kořenovský spolek, který se o ni staral a po 4 letech prací ji v roce 1892 dokončil. V září 1892, měsíc po dokončení stavby, kníže Rohan zemřel. Při dostavbě byla k dolní části dostavěna štíhlá osmiboká věž z cihel a pískovce. Rozhledy z rozhledny mají být úchvatné, nám se však nepodařilo najít majitele s klíči (pro letošek to začínalo vypadat na založení nové tradice) a tak jsme byly o tento zážitek ochuzeni.

SKÓRE: 18:9, SUMA: 27

Osičina u Vojenic 416 m n.m.

      Rozhlednu na vrchu plochého kopce, který se jako kopec ani nejeví, jsme navštívili hned v prvních lednových dnech roku 2010, Rozhlednu Osičinu. Rozhledna je součástí telekomunikačního stožáru vybudovaného společností T-mobile v roce 2002, přičemž obec Voděrady souhlasila s jeho výstavbou jen pod podmínkou umístit na ní vyhlídkovou plošinu pro turisty. Vyhlídka byla slavnostně otevřená až o 2 roky později. V létě musí být díky lehkému terénu v okolí pěkným cílem hlavně pro cyklisty. Pro svou ctihodnou výšku 54 m je rozhledna krásně vidět již z dálky, vyhlídková plošina se, nachází o 21 m níže. Dojeli jsme si k ní hezky „na lenocha“ auty. A tam zjistili, že je zamčená. Ale že se dá nechat otevřít, po zavolání správce. Jali jsme se tedy mobilů a zavolali. Poté, co byl náš hovor přijat, jsme se dozvěděli, že jsme se trefili snad do jediného týdne v roce, kdy nám pán nemohl přijet otevřít, jelikož se zrovna řešilo, kdo jí bude dál správcovat a tak pán u sebe neměl klíče. Přes to se ale kluci nenechali odradit a za nás ji pokořili. 

            

SKÓRE: 18:8, SUMA: 26

Skuhrov nad Bělou 425 m n.m.

  

     Další rozhlednou, kterou jsme v tomto čase svátečním navštívili, byla Rozhledna Skuhrov nad Bělou. Tato 9 metrů vysoká rozhledna stojí v místě, kde kdysi stával hrad. Je to dřevěná stavba, která byla postavena v roce 2001. Za cíl má tato rozhledna oživit areál bývalého hradu a přilákat tak více turistů do těchto míst. Dřevěná věž má svým vzhledem připomínat strážní význam hradu. Postavena byla podle Rozhledny u Modré nedaleko Uherského Hradiště. A v naší malé republice mé ještě pár dalších sourozenců, které snad časem také navštívím. Z rozhledny je krásný výhled na pod ní ležící Skuhrov nad Bělou. 

SKÓRE: 18:7,    SUMA: 25

Velká Deštná 1115 m n.m.

V prosinci 2009, když jsme se, hned po svátcích Vánočních vydali na běžkařské soustředění do Orlických hor, nás potkala nepříjemná obleva. A tak nezbylo nic jiného, než se vydat na vršky a navštívit rozhledny, kterých byl v našem blízkém okolí nespočet. Jednou z nich byla i Velká Deštná. Když opomineme, že její název, kopíruje název kopce, na kterém stojí, dostaneme se k dalšímu paradoxu. Tím je, že Velká Deštná je nejmenší rozhlednou Orlických hor a svým vzezřením připomíná spíše posed. Vyhlídková věž je postavena, ze čtyř otesaných kmenů spojených vyhlídkovou plošinou umístěnou ve výšce pouhých pěti metrů. Na ni se dostanete, vystoupáte-li na ni po žebříku. Rozhledna byla postavena v srpnu 1992 díky pionýrům z Náchoda. Ti ji věnovali panu Štefanu Matejíčkovi, bývalému členu Horské služby v Deštném, k jeho šedesátým narozeninám. V roce 2003 byla již značně chatrná rozhledna nahrazena novou, opět dřevěnou rozhlednou, jen o něco málo vyšší. Výstup k této malé rozhledně, vás rozhodně nezklame, protože i přes svou nevelkou výšku z ní bylo vidět daleko do kraje. Dnes místo osiřelo, a čeká na výstavbu nové rozhledny, která by na vrchu měla vzniknout do dvou let. Jestli však doopravdy vznikne, to zůstává otázkou.

SKÓRE: 17:7,    SUMA: 24

Rozhledna Járy Cimrmana 527 m n.m.

V listopadu 2009, jsme pokořili během akce Sněžka ještě jednu, také jedinečnou rozhlednu. O té jsem se dozvěděla na Vlčí hoře v Českosaském Švýcarsku, od pána na rozhledně. Ten měl očividně slabost pro českého Génia Járu Cimrmana a tak věděl snad o všem, co se kolem něj šustlo. Proto není divu, že jako správný rozhlednář věděl o jeho touze, navštívit nějakou rozhlednu, ale i o výškové nemoci, která mu v tom bránila. A v neposlední řadě i o tom k čemu to vedlo: Jára si nakonec navrhl a zkonstruoval rozhlednu vlastní. Tu pak postavil v Nouzově u Semil, kde ji dnes navštěvují nejen fanoušci rozhleden, ale hlavně ti kteří mají Járu Cimrmana rádi.

SKÓRE: 16:7, SUMA: 23

Hnědý vrch 1207 m n.m.

     Rozhlednu Hnědý vrch jsme navštívili, v listopadu 2009, ještě v témže roce ve kterém vznikla na okraji Pece pod Sněžkou. Rozhledna údajně vznikla, aby odpoutala pozornost od Sněžky. Paradoxně jsme se na ní vydali v rámci každoroční akce Sněžka, kterou vždy na podzim pořádáme. Rozhledna stojí na Hnědém vrchu od léta 2009. Projekt na výstavbu byl zahájen v roce 2007, ale samotná realizace stavby byla započata až na podzim 2008, kdy byly vybudovány základy věže. Samotná montáž věže byla započata až v dubnu následujícího roku a byla poměrně náročná, protože počasí příliš nepřálo. Během stavby na Hnědém vrch několikrát sněžilo, a to dokonce i v červnu. Architektonické řešení vycházelo zejména z náročnosti povětrnostních podmínek vybrané lokality s extrémními klimatickými podmínkami. Rozhledna s trojúhelníkovým základem disponuje třemi vyhlídkovými plošinami a se svou výškou 31 m, se řadí mezi tu nejvyšší ze současných Krkonošských rozhleden.

SKÓRE: 15:7, SUMA: 22

Petřín 324 m n.m.

Petřínskou rozhlednu jsem navštívila již několikrát a tak ani nevím, kdy to bylo poprvé. Je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Praze. Rozhledna byla postavena v roce 1891 jako zmenšená kopie Eifflovy věže v Paříži. Zrodila se v hlavách členů Klubu českých turistů, kteří při návštěvě Paříže zatoužili mít v Praze věž, podobnou té jejich. O její projekt požádali Františka Prášila a jeho kolegu Julia Součka, kteří navrhli rozhlednu o výšce 60 m n.m. Její stavba trvala jen pár měsíců a tak byla slavnostně otevřena již 20. srpna 1891. Z počátku byl o rozhlednu velký zájem, snad i proto, že na její výstavbě se podílelo mnoho lidí. Nelehké období pro ni nastalo, když převzala funkci hlavního televizního vysílače pro Prahu a okolí. V té době bylo údržbě věnováno minimum pozornosti a věž začala chátrat, nakonec musela být dokonce veřejnosti uzavřená. Nákladné rekonstrukce se dočkala v letech 1999- 2002. Nyní slouží rozhledna opět pro potěšení všem turistům, kteří na ni zavítají.

SKÓRE: 14:7, SUMA: 21

Cibulka 302 m n.m.

     V říjnu 2009 jsem navštívila třetí nejstarší rozhlednu v Čechách a nejstarší rozhlednu v Praze. Rozhledna byla postavená na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina, který trávil poslední léta svého života v Praze. Rozhledna se nachází na vrcholu jižního svahu Košířského údolí. Rozsáhlé území bývalo kdysi nádherným anglickým parkem obklopující zámeček, jehož součástí bývala i dnešní rozhledna Ta byla postavena jako umělá hradní zřícenina. Původní starobylou usedlost nechal přestavět do podoby zámečku a kolem něj vytvořil park s vycházkovými promenádami, umělou jeskyní, čínským pavilonem a také s rozhlednou v podobě hradní zříceniny. Kamenná věž je 13 m vysoká a na její volně přístupnou vyhlídkovou plošinu se vychází po schodišti vinoucím se po vnější straně zdí.

SKÓRE: 13:7, SUMA: 20

Vlčí hora 581 m n.m.

     Další rozhlednu na čedičovém podkladu, jsme navštívili jen o pár měsíců později tentokrát při čundru do Lužických hor a Českého Švýcarska, v srpnu 2009. Já jsem ji navštívila již podruhé, poprvé, na Silvestra 2006, čímž jsem se trefila do jednoho z dvou dnů, kdy je rozhledna uzavřená. A tak mi až při druhé návštěvě bylo umožněno rozhlédnout se do okolní krajiny z jejího ochozu. Rozhlednu zde nechal vystavět Horský spolek pro nejsevernější Čechy v roce 1888. Cihlová věž, postavená podle plánu rumburského stavitele Josefa Hampela, byla slavnostně otevřená o rok později, v květnu 1889. V roce 1901 byla přilehlá chata přestavěna ve švýcarském stylu a přejmenována na Ferdinandovu chatu. Později se změnil i vzhled věže a cihly byly schovány pod dřevěnými prkny. V letech 1996-1999 prošla rozhledna rekonstrukcí a při 110. výročí od svého založení v květnu 1999 byla rozhledna znovu slavnostně otevřená. Chata pod rozhlednou je soukromá, proto musí příchozí počítat, že se občerství pouze z vlastních zásob. Provozovatel rozhledny vám však tento malí nedostatek vynahradí prodáním výborné Turistické medoviny.

SKÓRE: 12:7, SUMA: 19

Trosky 488 m n.m.

     V Českém ráji se nachází známá zřícenina hradu, s příznačným jménem – Trosky. Postaven byl na dvou čedičových homolích koncem 14. století. Do dnešní doby se z hradu dochovaly dvě známé věže Baba a Panna, které tvoří jednu z nejznámějších dominant Českého ráje. Snad proto bylo v roce 1999 započato s výstavnou dřevěné rozhledny uvnitř věže zvané „Baba“. Ta díky své výšce 47 m, nabízí krásné pohledy do okolí, na okolní památky, ale i na půdorys vlastního hradu. Nejen touha po krásné přírodě, a poznání českých hradů nás v květnu 2009 dovedly až na samotnou Babu, ale i chtivost využít krásného počasí a rozhlédnout se do okolí.

SKÓRE: 11:7,    SUMA: 18

Langova rozhledna 620 m n.m.

     Langovu rozhlednu a blízkou turistickou chatu Onen Svět, kterou jsme navštívili na kole v červnu 2009, naleznete 80km od Prahy na jihozápadním hřebenu Hrbů.14 metrů vysoká dřevěná trámová věž, pojmenovaná podle obdivovatele zdejší krajiny – Ing. Čestmíra Langa, poskytuje výhled na krajinu středního Povltaví od roku 2001 (turistická chata zde stojí již od roku 1940).  S nápadem na její zbudování přišel majitel chaty Marek Kerner. Nadšení smělým projektem sdíleli i jeho přátelé, kteří společně rozhlednu dle projektu Jindřicha Jelínka postavili. S velkým přispěním přišel i pan Polák, vnuk a dědic někdejšího velkostatkáře Langa, který zdarma poskytl veškeré dřevo na výstavbu věže. Na jaře roku 2006 byla rozhledna opravena a natřena černou a bílou barvou. Při výstupu na horní vyhlídkovou plošinu musíte zdolat 47 schodů. Tak se ocitnete nad lomem Onen svět který je situován na jihozápadně pod rozhlednou. Za hezkého počasí spatříte nejen lom, ale i zámek Orlík. Určitě nepřehlédnete ani chladící věže Temelínu nebo Šumavské kopce. V případě velmi vydařeného slunečného dne můžete spatřit i Alpy.

SKÓRE: 10:7, SUMA: 17

Kuníček 551 m n.m.

     Další rozhlednou, na jejíž zdolání již zbyly síly jen mě a Petrovi (ostatní, po náročné cestě mezi Prahou a Táborem, si ládovali žaludky v jedné z Petrovických restaurací) byl asi jeden z nejhezčích mobilních vysílačů – Kuní-Kuníček. Kovová rozhledna má železobetonový kruhový podstavec, který je obložený kamennou přizdívkou z lomového kamene. Na něm je první vyhlídková plošina, umístěný 9,6 m nad zemí. Na plošinu vy výšce necelých 39 m, která je umístěná již na kovové konstrukci ve tvaru čtyřbokého jehlanu s kulatým schodištěm. Rozhledna postavená z peněz našich tří významných mobilních operátorů přišla na 16 miliónů korun. Postavena byla podle projektu Ing. Pavla Konopa a Ing. Arch. Vladimíra Charváta na úpatí kopce Hodětín. Jeho zdolávání se však velmi „podařilo“. Když jsme vyšláply, s menšími technickými komplikacemi (podařilo se mi přetrhnout řetěz) kopec a dostali jsme se pod rozhlednu. Zjistili jsme že od zdolání schodů na jeho nejvyšší vyhlídkovou plošinu nás dělí 10 Kč vstupného na osobu, které jsme si nevzali. 

SKÓRE: 9:7, SUMA: 16

 

Kožová hora 456 m n.m.

   Rozhledna Kožová hora, se nachází nedaleko Kladna. Je přístupná všemi možnými prostředky: na kole, pěšky i autem. My si pro její návštěvu v květnu roku 2009 zvolili kola, a musím podotknout že do nebyla volba špatná. Cesta vede lesem, po příjemné technicky nenáročné cestě, s nevelkým stoupáním. A i kdyby cesta náhodou někoho zmohla, může si své úsilí vynahradit pohárem v restauraci jež je součástí rozhledny. Rozhledna vznikla již v letech 1929 – 1930 na náklady Klubu českých turistů. Podle projektu J. Beránka ji postavil Vilém Procházka. Po válce byl objekt KČT násilně odebrán státem a začal sloužit hlavně jako restaurace, kterou zůstal do dnes. Vystoupáte-li 131 schodů, ocitnete se na kryté vyhlídkové plošině ve výšce 31 m, naskytne se vám výhled nejen na Prahu, ale můžete dohlédnou až na vršky Českého středohoří, Říp nebo do nedalekých Brd.

SKÓRE: 9:6, SUMA: 15

Kleť 1083 m n.m.

  Rozhledna na Kleti je nejstarší zděnou rozhlednou u nás. V roce 1825 ji dal postavit vlastník rozsáhlého jihočeského panství, kníže Josef Schwarzenberg stavitelem Janem Sallabou. Robusní kamenná rozhledna dosahuje výšky 20 m. Původně byla určena jen vybraným hostům, ale rozvoj turistiky si nakonec vyžádal její zpřístupnění široké veřejnosti. K rozhledně dnes přiléhá prostorná chata s restaurací vybudovaná v roce 1925, která je i turistickým známkovým místem. K rozhledně se můžete vydat hned několika způsoby. Můžete k ní vystoupat po asfaltové cestě na kole, nebo na ni bez jakéhokoliv úsilí vyjet lanovko. Pokud se však nechcete ochudit o návštěvu Hvězdárny, a příjemnou cestu lesem, doporučuji zdolat Kleť pěšmo, tak jako jsme to udělali my. Na vrchu, kousek od rozhledny naleznete nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách.

SKÓRE: 8:6,    SUMA: 14

Děd 492 m n.m.

     Dědu jsme navštívili v plné cyklo-polní v dubnu 2009. Výšlap to byl nelehký a my jsme si ho ještě zkomplikovali pomocí špatných orientačních smyslů a najeli si o několik výškových i „dálkových“ metrů víc. Po zdolání náročné cesty, jsme však stanuli před kamennou rozhlednou, která uspokojila naše očekávání, a najeté kilometry byly rázem zapomenuty. První návrh o stavbě této rozhledny padl v Klubu českých turistů již v roce 1891. Základní kámen byl však položen až o 2 roky později 1.5. 1893. Realizace rozhledny podle návrhu stavitele Dudy, trvala pouhé 4 měsíce a použito na ní bylo cca. 25 000 královodvorských bílých cihel. 12 m vysoká rozhledna byla prvně zpřístupněna 17.9. 1893, a tak mohli první návštěvníci zdolat všech 56 schodů, aby se rozhlédly do okolí. Dnes je výhled značně omezen okolními stromy. Přes to je hezké vydat se na dnes volně přístupnou rozhlednu, už pro klidnou cestu lesem kde potkáte jen pár rozhleden-chtivých cyklistů.

SKÓRE: 8:5,    SUMA: 13

Městská hora 291 m n.m.

     Rozhledna Městská hora se nachází uprostřed města Beroun a je jednou z mála betonových vyhlídkových věží v České republice. Pochází z roku 1936. Původně šlo o výškovou nadstavbu městského vodojemu, jehož výstavby se ujala firma Jelínek a synové. Ti přišli i s nápadem udělat z ní též vyhlídku. V roce 1999, musela být rozhledna za přispění Českého radiomobilu zrekonstruována. My jsme ji navštívili v dubnu 2009, kdy jsme pod ní vyšlapali na kolech, abychom si po hrozivém výšlapu, užili příjemný sjezd. Dnes je rozhledna známá, ne pro svůj výhled na město, ale pro své přilehlé medvědárium, ve kterém žijí Vojta, Kuba s Maťejem, známí hlavně dětem z Večerníčku.  

SKÓRE: 7:5,    SUMA: 12

Lopeník 911 m n.m.

     Další rozhlednou v Bílých Karpatech, která určitě stojí za návštěvu je Velký Lopeník. Podezděná dřevěná rozhledna, kterou můžete dnes na hraničním kopci Velký Lopeník navštívit, není první rozhlednou na tomto místě. První dřevěná rozhledna stála na Lopeníku již před druhou světovou válkou. V roce 1944 zde Němci postavili věž novou, kterou ovšem o rok později někdo zapálil. Obnovit se jí podařilo až v roce 1946. Byla vysoká 16 metrů a přetrvala až do počátku 70. let minulého století, kdy se postupem času rozpadla. Dnešní 22 m vysoká rozhledna Velký Lopeník byla zpracována podle návrhu architekta Svatopluka Sedláčka. Za její výstavbou stojí Přeshraniční sdružení obcí (neformální sdružení se skládá z obcí Lopeník, Vyškovec, Vápenice, Březová na české straně a z obcí Nová Bošáca, Trenčianské Bohuslavice, Bošáca a Zemianské Podhradie na straně slovenské), které jí dalo za cíl nejen vytvořit pěkné vyhlídkové místo, ale být i místem přátelství dnes již 2 národů. Celkové náklady na výstavbu rozhledny dosáhly cca 2 milionů korun, a to za výrazné finanční podpory programu LEADER. Základní kámen rozhledny byl položen již 23. 6. 2002. Samotná výstavba však začala až v září 2004, přičemž slavnostní otevření se konalo 16. července 2005.

SKÓRE: 6:5, SUMA: 11

Jelenec 925 m n. m.

     Při výletu do Bílých Karpat v dubnu 2009, jsem v rámci své vášně navštívila 2 pěkné rozhledny. Jednou z nich byla právě bývalá vojenská věž Jelenec, která se nachází na česko- slovenské hranici. Tato bývalá vojenská věž sloužila jako cvičný cíl pro leteckou armádu. Po rozdělení Československé republiky v roce 1993, nebyli dodnes, vyřešeny majetkové vztahy, kterémuže státu rozhledna patří. Pozemek, na němž rozhledna stojí, patří České republice, zatímco věž a okolní zchátrané objekty zase Slovenské republice. Vstup na kovovou rozhlednu je volný a jak pravý cedule pod ní: Na vlastní nebezpečí! To nejspíš proto, že vystoupat po kolmých žebřících na vyhlídkovou plošinu do výšky téměř 30 m, patří určitě mezi adrenalinové zážitky. Sama jsem měla co dělat, abych dosáhla nejvyšší vyhlídkové plošiny. Pohledy do okolí však byly dobrou odměnou. Nedaleká Velká Javorina byla prvním bodem, který nás zaujal, vidět je toho však z této rozhledny daleko více: Čachtické Karpaty, Nové Město, Květná a Strání, nad nimi Nová hora, Velký Lopeník a další moravské a slovenské obce v podhoří Bílých Karpat.

SKÓRE: 5:5,    SUMA: 10

Žalý 1019 m n.m.

   

  Kamenná rozhledna, ke které jsme vyrazili na běžkách v prosinci 2008, byla překvapivě v těchto zimních měsících zavřená. Přes to, že jsme ji „nedobyli“, jsem přesvědčená, že stojí za zmínku. Snad už jen proto, že je jedinou kamennou rozhlednou v Krkonoších. V roce 1836 ji na Předním Žalým nechal vybudovat hrabě Jan Nepomuk František Harrach jako rozhlednu dřevěnou. O více jak 50 let později byla nahrazena montovanou 15 m vysokou kovovou vyhlídkovou věží. V roce 1890 byla k věži přistavena vyhlídková restaurace. Až v roce 1892 byla ocelová konstrukce nahrazena dnešní kamennou rozhlednou vysokou 18 m. K rozhledně nyní přiléhá i chata, jejíž osud je podobný osudu rozhledny a tak byla i chata několikrát zrušená a obnovená. Dnes však rozhledna i nová chata, která byla opětovně přistavena v r. 2008 a otevřena v roce 2009 prosperují.

SKÓRE: 4:5, SUMA: 9

Mandava 480 m n.m.

     Cestou na narozeniny jednoho kamaráda jsme nechtěli vynechat rozhlednu zvanou Mandava a tak jsme se na oslavu vydali, v červenci 2008, na kolech, se zastávkou Na křížkách, kde tato betonová rozhledna stojí. S nápadem postavit zde rozhlednu se zrodil mezi členy Okresního osvětového sboru v Jílovém v roce 1929. 12 m vysoká Mandava, která je zároveň i památníkem, připomíná události z roku 1419, kdy se na tomto místě událo setkání stoupenců husitského hnutí pod vedením Václava Korandy. Návrhem památníku byl pověřen architekt Jansta. Rozhledna byla slavnostně otevřená dne 5. července 1931, tedy den před výročím upálení Mistra Jana Husa. Po  válce byla stavba zcela zapomenuta, nepečovalo se o ni a často ji navštěvovali vandalové. Oprav se dočkala až v roce 1998, kdy ji obyvatelé ze Sulic opravili. 

SKÓRE: 4:4, SUMA: 8

Drahoušek 504 m n.m.

    Rozhledna Drahoušek, je jedna z těch snadněji dostupných rozhleden a tak je kolo vhodným dopravním prostředkem pro dopravu až k ní. Poměrně nová, 48 m vysoká rozhledna byla vybudována podobně jako spousta dalších za přispění mobilních operátorů. Otevřena byla v r. 2004 a je jedním z mála pěkných vysílačů u nás. Je tvořena betonovým sloupem, který je obtočen 167 schody s dřevěným zábradlím až do výšky 36 m nad zem, kde je umístěna vyhlídková plošina. Jak napovídá výška rozhledny, za krásného počasí, které nás potkalo v červnu 2008, vás na Drahouškovi čekají krásné výhledy.

 SKÓRE: 4:3,    SUMA: 7

Neštětická hora 536 m n.m.

     Další rozhlednou pokořenou v červnu 2008 byla Rozhledna na Neštětické hoře. Ta byla postavena r. 1927 jako vyhlídková stavba a zároveň památník selského povstání, které se v tomto kraji odehrálo přesně 300 let před tím, tedy v r. 1627. Vzpoura vedená Adamem Hodějovským proti utiskovateli místních sedláků Pavlu Michnovi z Vacínova se odehrála právě na Neštětické hoře v místech, kde dnes stojí 12 m vysoká zděná rozhledna, téměř bez rozhledu. Spíše než okolní krajinu, zde můžeme vidět okolní stromy;-). V případě, že se rozhodnete pokořit ji na bicyklu po strmé žluté turistické trase, může se výlet k rozhledně stát dobrou prověrkou vaší vůle a sil. Dnes je majetkem města Nevyklov, které usiluje o její zvýšení a celkovou rekonstrukci. Takže je možné, že se v budoucnu stane opět cílem mých cest.

SKÓRE: 3:3;    SUMA: 6

Čeřovka 335 m n.m.

    

     Rozhledna, na které jsme se zastavili v červnu 2008, cestou z Prachovských skal, nás okouzlila, stejně jako přilehlé prostředí. Pseudogotická kamenná vyhlídková věž je nejstarší rozhlednou v oblasti Českého ráje. V roce 1843 ji nechal postavit tehdejší jičínský hejtman Hansgirg, na kopci vzniklém sopečnou činností již v třetihorách, z darů bohatých měšťanů. Vedla jej k tomu snaha dát práci a obživu nejchudším obyvatelům města. Proto není divu, že je též nazývána Milohlídkou. Po zdolání 60 schodů vedoucích na tuto 7 metrů vysokou rozhlednu, se moc rozhlížet nebudeme, jelikož okolní stromy výhled zastínili a tak jediný výhled, který se nám naskytl, byl výhled na Jičín.

SKÓRE: 2:3;     SUMA: 5

Vrátenecká hora 508 m n.m.

     42 metrů vysokou kovovou rozhlednu jsme navštívili v květnu 2008. Ta na nás čekala na nejvyšším kopci Kokořínska. Postavena zde byla v roce 1999 jako telekomunikační a vyhlídková věž, která ve výšce 25 m nabízí zastřešenou vyhlídkovou plošinu. Trojboká oplechovaná konstrukce je podpěrou pro šestiúhelníkovou vyhlídkovou plošinu. Kvůli krásným výhledům na okolní hrady i do dalekých hor, jsou výhledy z ní považovány za jedny z nejkrásnějších. Nám se však nepodařilo, se do kraje rozhlédnout, jelikož jsme na vrchol vyšlápli v sedlech svých kol pět minut po konci otvírací doby, a tak nám zavřeli přímo před nosem.

SKÓRE: 1:3,   SUMA: 4

Kraví hora 953 m n.m.

  
     "Do třetice všeho dobrého i zlého." Třetí rozhlednu, jsem navštívila s partou bláznů, kteří se mezi svátky Vánočními rozhodli opustit teplo svých domovů a talíře s napečeným cukrovím a vyrazit do nehostinných podmínek Novohradských hor. Tři té příležitosti jsme navštívili ještě v prosinci 2007, kdysi Strážní věž střežící železnou oponu mezi Československem a Rakouskem, dnes však telekomunikační vysílač a rozhlednu, která nabízí krásné výhledy po celý rok. Ta se stala i první dobytou, na kterou jsme vystoupali.

SKÓRE: 1:2;   SUMA: 3

Děčínský Sněžník 722 m n.m.

    Druhou rozhlednu jsem navštívila po roční odmlce v říjnu 2007. V roce kdy se ve mě probouzel zájem o to drápat se na kopce, za jiným cílem, než dát si kyselo a pivo. Rozhledna, kterou jsme dobyli spolu s přáteli v sedlech našich bicyklů, byla více než odměnou. Náročné stoupání, nás celkem vysílilo, avšak pohled na jednu z nejstarších a nejkrásnějších rozhleden, nám pot a dřinu vynahradil. 33 m vysoká rozhledna, postavená původně jako věž potřebná pro geografická měření, byla dokončena v roce 1864.  Pro tyto účely ji nechal vystavět majitel děčínského panství František Thun. O projekt požádal významného drážďanského architekta Hänela. Výstavba trvala rok a hraběcí pokladnu přišla na 20 000 zlatých. Po skončení měření se stala velkým lákadlem pro tehdy začínající turistiku. Bohužel, jak už tomu v říjnu bývá, rozhledna byla již uzavřená a nám se tak naskytl výhled do krajiny jen z paty věže.

SKÓRE: 0:2;  SUMA: 2

Prašivá 706 m n.m.

     Tu jsem navštívila v Říjnu 2006, tedy rok před tím, než jsem se rozhodla pro to Navštěvovat rozhledny aktivně. Je to tudíž jedna z mála fotografií, zaznamenaných někým jiným, nežli mnou (Dědku děkuji za první úlovek). Vystoupat pod tuto rozhlednu nebylo nijak náročné. Přeci jen posilnění Radegastem, bylo dobrou motivací, vydrápat se až k chatě, s nástavbou tvořící Rozhlednu. Bohužel, pivo točili v restauraci hned v přízemí, a tak jsme tou dobou nebyli dostatečně motivováni k výstupu do horních pater-na rozhlednu.

SKÓRE: 0:1;    SUMA: 1