Kratochvílova rozhledna 230 m n.m.

Za deštivého počasí jsme při výletu do Roudnice navštívili i Kratochvílovu rozhlednu. To je hned po Romance v Hrubém Jeseníku druhou nejníže položenou rozhlednou u nás.Nechází se uprostřed města Roudnice nad Labem na návrší v Žižkových sadech. Jedná se o architektonicky velice zajímavou stavbu projekrovanou architektem Otakarem Štěpánkem.

Elegantní betonová rozhledna pochází z roku 1935, kdy byla slavnostně otevřená. Její stavbu z velké části financovala Rolnická záložna podřípská ku příležitosti svého 60 letého trvání. Pojmenována pak byla po jejím zakladateli panu Václavu Kratochvílovi, který zde má umístěnu i svoji pamětní desku.

SKÓRE: 87:09, SUMA: 96

Rozhledna Chlum u Hradce Králové 334 m n.m.

srpen 2014 - Původní železná rozhledna stávala u Chlumu od roku 1899. Dosahovala výše 25 metrů a její výstavbu financoval Ústřední spolek pro udržování památek z války 1866. Společně s nedalekou kostnicí byla vysvěcena 2. listopadu 1899. Poblíž věže vyrostla ještě téhož roku restaurace sloužící lidem dodnes. První rozhledna u bojiště sloužila lidem celých 100 let. 20. dubna 1999 byla během jediného dne pro špatný stav demontována. A na jejím místě byla ještě téhož roku postavená nová rozhledna vysoká 55 m s vyhlídkovým ochozem ve výšce 35 metrů nad zemí, která je o něco větší kopií nedaleké rozhledny Hořický chlum. Výstup a sestup umožňují dvě nezávislá schodiště o 182 schodech. Pro veřejnost byla tato rozhledna otevřená v den 133. výročí bitvy u Chlumu, tedy 3. července 1999.

SKÓRE: 86:09, SUMA: 95

Hořický chlum 408 m n.m.

srpen 2014 – To bychom nebyli my, kdybychom si nechali ujít rozhlednu vzdálenou jen necelé 2 km od Masarykovy věže, kor když jsou z ní prý pěknější výhledy – a taky že jsou. V roce 1998 vyrostla na hřebenu Hořického chlumu železná telekomunikační věž využívaná jako základová stanice Eurotelu ale i jako rozhledna pro veřejnost. Kovová rozhledna je vysoká 41,5 m, s vyhlídkovou plošinou o 14 m níže. To však vůbec nepoznamenalo pěkné výhledy, kdy za pěkného počasí můžete dohlédnout až na Žižkovský vysílač v Praze.

Než se z vyhlídkové plošiny rozhlédnete do vzdálených krajů, musíte zdolat 142 schodů jednoho z dvou točitých schodišť, kterými rozhledna disponuje, aby se návštěvníci nemuseli na schodech složitě vyhýbat. Rozhlednu má v pronájmu KČT Hořice, který zajišťuje přístup na rozhlednu v otvírací době, nebo příp. po dohodě i mimo ni.

SKÓRE: 85:09, SUMA: 94

Masarykova věž samostatnosti 408 m n.m.

srpen 2014 – Základy Věže samostatnosti se začali kopat již v březnu 1925 na okraji Hořic u Hradce Králové. Základní kámen byl položen o rok později. Projektu se tehdy ujal architekt František Blažek, který vyučoval ve zdejší kamenicko-sochařské škole. Věž, která měla původně plnit úlohu leteckého majáku na lince Praha –Varšava, měla být vysoká 40 metrů. Do roku 1938 byla vystavená do výšky 25 m a pak už se v její výstavbě nepokračovalo. Věž je postavena na pevném pískovcovém podloží a i k její stavbě byl používán především pískovec z nedalekého lomu. Stavbu věže zahájil poklepáním na základní kámen prezident Masaryk. Mnoho práce bylo vykonáno bez nároku na odměnu, nebo za režijní náklady. Významně se na stavbě podílela hořická sochařská škola. Symbol nezávislosti, byť nedokončený byl trnem v oku nesnášenlivým režimům následujících let. Odstranit stavbu, se však nikdo neodvážil.

SKÓRE: 84:09, SUMA: 93 

Velká Buková 445 m n.m.

červenec 2014 – Tak na tuhle rozhlednu jsem měla políčeno už dávno. Dřevěná rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem se nachází na okraji obce Velká Buková na Křivoklátsku. Byla postavena na kamenných základech, pokračuje dřevěná konstrukce obložená modřínovým dřevem. Vedle trojboké konstrukce je rozhledna zajímavá i kovovým schodištěm, které je vedeno střídavě uvnitř a vně rozhledny. Zde ji nechala postavit obec podle projektu pana Ing. Architekta Karla Zusky. Vlastní stavba byla započata v srpnu 2008 firmou ESTA Kladno s.r.o., která vyhrála výběrové řízení. Financována byla z dotace evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy. Rozhledna je vysoká 14,2 m a vede na ní 74 schodů.

SKÓRE: 83:09, SUMA: 92

Maják Járy Cimrmana 785 m n.m.

červen 2014 – Další Cimrmanovkou stavbou s pěkným výhledem je Maják Járy Cimrmana, který byl postaven v Příchovicích na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Stavba Majáku a přilehlého Muzea byla dokončena v roce 2013 podle projektu architekta, profesora Martina Rajniše. Rozhledna je postavená z borového dřeva do výšky 19,2 m a svou siluetou připomíná maják. Vyhlídková plošina je umístěná ve výši 16,9 m a je vybavena kovovými tabulemi, s popisy vrcholů, které můžete za opravdu dobrého počasí vidět. Mezi ty patří nedaleký kopec nesoucí jednu z nejkrásnějších kamenných rozhleden- Štěpánku, ale i poněkud vzdálenější Mt. Blanc nebo Kilimanjaro. Se svou nadmořskou výškou se stal Maják Járy Cimrmana nejvýše položeným majákem světa, čímž byla naplněna další z Mistrových geniálních vizí.

SKÓRE: 82:09, SUMA: 91

Štěpánka 959 m n.m.

aktualizace - červen 2014 Jelikož je Štěpánka jednou z těch rozhleden, kterou jsem obdivovala jen od jejích základů, musela jsem se na ni vrátit. Při její návštěvě jsem se dozvěděla, že právě prochází samotná rozhledna i její okolí rekonstrukcí. Ta byla započata na jaře roku 2012, kdy bylo v okolí rozhledny vykáceno větší množství stromů, za účelem lepšího výhledu, začala oprava přístupové cesty k rozhledně.Byla vyměněná okna, a v horním podlaží byla nainstalována okna otvírací pro lepší snímky.

Rekonstrukce by měla vyvrcholit letos instalací nasvětlení rozhledny. Tyto záměry pomáhají uskutečnit patrioti z řad místních občanů, chalupáři, podnikatelé, ale i návštěvníci rozhledny, kteří si ji i tento kraj zamilovali. Jejich výčet k srpnu 2013 najdete na informační tabuli pod rozhlednou.

SKÓRE: 81:09, SUMA: 90

Alexandrova rozhledna 527 m n.m.

 Červen 2014 - Alexandrova rozhledna je kamenná rozhledna tyčící se nad adamovským údolím na západním výběžku vrchu Nad Střelčím v Moravském krasu, v katastru obce Babice nad Svitavou, na původním místě zaniklého dřevěného vyhlídkového pavilonu. Rozhlednu, kterou nad městem Adamovem nechala postavit brněnská sekce tehdejšího Rakouského klubu turistů v roce 1887, projektoval architekt Oscar Mratschek. Stavbu tehdá provedla firma Martina Fleischhackera za 15 000 zlatých. Rozhledna byla turistům zpřístupněna v září 1887. Své jméno získala po císařském radovi Alexandru Suchánkovi, který se stal velkým propagátorem výstavby Alexandrovy rozhledny. Věž měla dřevěný vyhlídkový ochoz a plechovou jehlancovou střechu s korouhvičkou ve výšce 15 metrů nad zemí.  Během následujících válek stavba značně utrpěla. Po r. 1945 z ní zbývala jen kamenná spodní část. Střecha a ochoz byly záměrně strženy, kvůli obavám, že by mohla posloužit jako navigační bod k odhalení a následnému vybombardování válečné výroby v Adamově.

V roce 1963 bylo torzo věže upraveno pro osazení vykrývacího lokálního televizního přijímače. Až v roce 2008 se rozhledna dočkala finální rekonstrukce za účelem zpřístupnit ji opět veřejnosti. Rekonstrukce s rozpočtem 3 700 000 Kč byla započata v červenci. Financována byla z dotace EU a řady sponzorských darů. Věž byla zvýšena o dalších 8 m, čímž se docílilo pěkných výhledů téměř všemi směry. Slavnostní znovuotevření rozhledny proběhlo 16. května 2009.

SKÓRE: 80:10, SUMA: 90

Rozhledna Boubín 1360 m n.m.

květen 2014 - Rozhledna Boubín se nachází na stejnojmenné hoře v jižní části Šumavy a leží na katastrálním území Včelná pod Boubínem. Dnešní dřevěná rozhledna byla na vrchu Boubín postavená v letech 2004-2005. Investorem a zadavatelem stavby byla Obec Kubova Huť. Stavba rozhledny byla započatá v červenci 2004, v době, kdy skončilo v lokalitě stavby hnízdění ptáků (to bylo podmínkou pro získání stavebního povolení). Podle podmínek stavebního povolení nesměla být dále při stavbě použitá žádná těžká technika, takže 60 tun stavebního materiálu bylo postupně dopraveno na vrchol ručně, lanovkou a koňmi. Firma realizující stavbu však na výkop pro hromosvod použila bagr na gumových pásech. Za to dostala pokutu 100 000 Kč. V září 2004 Správa národního parku Šumava stavbu pozastavila, kvůli námitkám několika místních ekologických organizací. Jihočeský krajský úřad a Ministerstvo životního prostředí však tyto námitky zamítli a tak mohla být ještě v listopadu 2004 hrubá stavba rozhledny dokončena. Rozhledna je postavená ze smrkové kulatiny o průměru 20 cm, které jsou vzájemně provázány ocelovými styčníky spojenými šrouby. Je vysoká 21 m, z kterých se můžete rozhlédnout po zdolání 109 schodů. Stavba vyšla na 3 000 000 Kč a financována byla částečně ze sponzorských darů, obecního rozpočtu Kubovy hutě a z dotace.

K slavnostnímu otevření došlo v květnu 2005. Rozhledna je nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Čechách a pro svou oblibu mezi fanoušky rozhleden se stala v roce 2011 druhou nejhezčí rozhlednou v anketě iDNES o nejhezčí rozhlednu jihočeského kraje. Velký zájem turistů však vede ke škodám na chráněném území Boubínského pralesa, proto Správa národního parku Šumava uzavřela trojici cest z původních čtyř přístupů na vrchol, neboť byly údajně ve špatném stavu a nezvládly by nápor turistů. Poslední necelý kilometr výstupové cesty na Boubín byl v roce 2006 přeměněn na dřevěný chodník se zábradlím.

SKÓRE: 79:10, SUMA: 89

Rozhledna Skalka 435 m n.m.

březen 2014 – Rozhledna Skalka se nachází nedaleko Prahy na náhorní plošině v blízkosti nejvyššího místa obce Vyžlovka. Tu zde nechali postavit manželé Holíkovi. Stavba 25 m vysoké rozhledny byla započata 1. června 2011. Je tvořená dřevěnou konstrukcí s ocelovými prvky a železným točitým schodištěm. Hlavní vyhlídková plošina je umístěna pod střechou ve výšce 21 metrů. Zpřístupněna byla ještě téhož roku. Financovaná byla nejen z osobních prostředků, ale i z dotací Evropské unie. Součástí rozhledny je i přilehlá naučná stezka, a protože se rozhledna těší velké návštěvnosti je do budoucna plánována přístavba kiosku a zvětšení parkovací plochy. Zpřístupněna byla v prosinci 2011. Rozhledna je volně přístupná.

SKÓRE: 78:10, SUMA: 88

Rozhledna Orlov 653 m n.m.

 leden 2014 - Další z mini-rozhledniček, kterou jsem navštívila je Rozhledna Orlová nacházející se na úpatí vrchu Třemošná, nedaleko Příbrami. Jde spíše o vyhlídkovou věž připomínající posed. Na něj se dostanete po zdolání 10 příčlí. Pak se vám naskytne pohled, z ochozu ve výšce 3,6 m nad zemí, na osadu Orlovou, podle níž je rozhledna pojmenovaná i na památky ukrývající se ve vzdálenější Příbrami. Rozhledna byla na pozemku Vojenských lesů postavena na jaře 2009 jako 4,7 m vysoká dřevěná stavba. Když vás pak výhledy omrzí, můžete se zastavit v nedalekém Pivovaře ochutnat místní pivo.

SKÓRE: 77:10, SUMA: 87

Andrlův chlum 559 m n.m.

leden 2014 - První rozhledna na Andrlově chlumu byla postavena ústeckým okrašlovacím spolkem v roce 1905. Šlo o mohutnou 30 m vysokou dřevěnou konstrukci postavenou podle plánů stavitele Hermycha. Ta bohužel o 13 let později shořela. Za první republiky se plánovala její obnova. K té ale z finančních důvodů nedošlo. Přednost nakonec dostala výstavba turistické chaty, kterou se podařilo dokončit až v roce 1940 a která na kopci nedaleko Ústí nad Orlicí stojí dodnes. Klub českých turistů se nevzdával a spolu s chatou zde byla postavena provizorní dřevěná věž zpřístupněná v roce 1943, ani ta neměla dlouhý osud a tak byla kvůli havarijnímu stavu v r 1954 demontována. Poslední rozhledna, která zdobí kopec dodnes, byla turistům zpřístupněna až v roce 1996. Jde o železnou víceúčelovou komunikační věž vysokou 50 m. Po zdolání 183 schodů se ocitnete na její vyhlídkové plošině, která je umístěna 35 m nad zemí. Z ní se pak můžete rozhlédnout po kopcích Orlických hor, Krkonoš nebo třeba Českomoravské vrchoviny. 

SKÓRE: 76:10, SUMA: 86

Vyhlídkový gloriet v Průhonicích 309 m n.m.

říjen 2013 - Romantický kamenný vyhlídkový gloriet, který je pravděpodobně pátou nejstarší rozhlednou v Čechách, najdete v zámeckém parku v Průhonicích na okraji Prahy. Vystavěn byl kolem roku 1830 na kopci zvaném Kozí hrádek, kde jej nechal postavit tehdejší majitel panství hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck. Gloriet vysoký 8 metrů byl postaven jako umělá hradní zřícenina s venkovním schodištěm zřejmě sloužící k výhledu na krásný zámecký park. Jako většina našich starých rozhleden, začal Gloriet po druhé světové válce chátrat. Až v roce 2009 byla vyhotovena projektová dokumentace na jeho obnovu. V listopadu téhož roku pak byla započata celková rekonstrukce glorietu. Na vyhlídku se dostanete, po zdolání 39 schodů, které vedou, stejně jako ty původní po obvodu stavby.

Oficiální zpřístupnění bylo plánováno na září 2010. Z důvodů nedostatků odhalených při kolaudaci a následných terénních úprav byl gloriet oficiálně zpřístupněn až 1.července 2012. Co se týče výhledů, ty jsou dnes hodně omezeny okolními vzrostlými stromy. Nicméně vám omezený výhled bude vynahrazen procházkou, snad nejúchvatnější zámeckou zahradou u nás.

SKÓRE: 75:10, SUMA: 85