Rozhledna Radejčín 370m n.m.

   Pravděpodobně nejmladší rozhlednou Českého středohoří je Rozhledna Radejčín. Tu zde nechal vystavět Vodafone jako svůj telekomunikační stožár v roce 2009. Rozhledna se nachází na bezejmenném návrší nedaleko obce Radejčín, podle které byla rozhledna pojmenována. Výška opláštěné konstrukce činí 30 m, což bylo stanoveno jako maximální limit Správou CHKO Českého středohoří. Ta zároveň navrhla, aby věž současně sloužila jako Rozhledna. Stavba byla dokončena v listopadu 2009. K prvnímu otevření došlo 10. dubna 2010 v rámci Klubu přátel rozhleden, ihned poté byla uzavřena a znovu zpřístupněna byla až v červenci téhož roku. 

SKÓRE: 35:11, SUMA: 46

Milešovka 837 m n.m.

    Další chloubou Českého středohoří je Rozhledna Milešovka. Pro své umístění na nejvyšší hoře uprostřed tohoto pohoří je i ideálním místem k rozhledu po okolí. Začátky výletů na vrchol hory Milešovky, jsou spojovány s hostinským z Milešova Antonínem Weberem, který kolem r. 1825 dostal od majitele panství svolení k výstavbě chýše s občerstvením pro turisty. Obliba výprav na Milešovku stoupala a tak Weber postupně své služby vylepšoval a na kopci nechal postavit 4 m vysokou kamennou rozhlednu. V roce 1903 byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí je i 19 m vysoká rozhledna. Její nižší ochoz byl až do 2. světové války navštěvován turisty. Během války byl přístup na věž pro veřejnost uzavřen. Poté se observatoř stala majetkem Akademie věd, která ji spravuje do dnes. Od r. 1998 je pro návštěvníky nižší ochoz opět otevřen a tak se návštěvníci můžou kochat údajně jedním z nejkrásnějších výhledů ze všech českých rozhleden. Za jasného počasí můžete zahlédnout i vršky 350 km vzdálených Alp.

SKÓRE: 34:11, SUMA: 45

Lovoš 570 m n.m.

    Dubnová návštěva Českého středohoří se řadí mezi ty nejkrásnější. A co se rozhleden týče, tak mezi nejproduktivnější. První navštívenou byla Rozhledna Lovoš umístěna na stejnojmenné čedičové hoře. Zajímavá je především tím, že dnes není tvořena žádnou vysokou věží, ale jen terasou na střeše turistické chaty. Původní 4 m vysoká kamenná rozhledna zde byla postavena již v roce 1892 Lovosickým středohorským spolkem, a ještě téhož roku byla zpřístupněna. Přízemí věžičky nabízelo občerstvení, její střecha pak nádherný kruhový výhled. Plocha rozhledny byla chráněna zábradlím z cihlových sloupků, vzájemně propojených kovovými tyčemi. Vstup umožňovaly dřevěné schody na jihozápadní straně věže. Rozhledna a dřevěná chatka přistavěná v r. 1901 přežívali až do roku 1918, kdy byly poničeny a nakonec zapáleny vandaly.

Dnešní turistická chata byla na Lovoši postavena v r. 1924 podle plánů lovosického stavebního mistra Antonína Webera, za finanční podpory Jana Schwarzenberga, jehož jméno nese pamětní deska vsazená do zdi chaty. Během války byla věž využívána němci jako letecká pozorovatelna. Po válce přešla turistická chata pod národní správu a začala chátrat. Navíc v roce 1978 byla opět silně poničena požárem. 

O záchranu chaty se pak zasloužil oddíl Severočeských Chemických Závodů, do jehož majetku byla chata převedena. Projekt na rekonstrukci vypracoval Ing. Kalivoda. V roce 1981 pak byla chata uvedena do částečného provozu. Od roku 1991 je chata majetkem KČT. 

SKÓRE: 33:11, SUMA: 44

Pepř 449 m n.m.

     Rozhlednu Pepř nedaleko Jílového u Prahy jsme navštívili v březnu 2011 při cestě Posázavskou krajinou. Jedná se o telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou postavenou cca. 1 km od Jílového u Prahy. Tu zde nechali vystavět v roce 2006 mobilní operátoři plzeňskou firmou GES. Ti však museli Radnici Jílového slíbit, že na věži udělají i vyhlídkovou plošinu. Vybudovat rozhlednu v této lokalitě chtěl již v r. 1927 pan Troníček, tehdejší místopředseda Spolku rodáků a přátel Jílového. Ta však nebyla nikdy realizována.
Proto je dnešní kovová konstrukce zkolaudované a veřejnosti otevřená od října 2007, první rozhledovou stavbou na tomto kopci.Věž měří celkem 30 m, vyhlídková plošina je umístěna 18 m nad zemí, a aby jste se z ní mohli rozhlédnout, je nutné nejdříve zdolat 91 schodů. K rozhledně se dostanete z města po okružní Naučné stezce, která vás seznámí s okolními doly, přičemž v některých z nich se ještě před 50. lety těžilo zlato.  

             

SKÓRE: 32:11, SUMA: 43

Obora 217 m n.m.

    V březnu 2011 jsme navštívili Pražskou zoologickou zahradu, v jejímž areálu stojí od r. 2009 dřevěná rozhledna. Rozhledna vznikla jako replika původní dřevěné rozhledny Smrk, která stála v Jizerských horách na stejnojmenném kopci, před tím, než tam byla postavená dnešní železná rozhledna. Věž postavila společnost Arrbo s.r.o. z přibližně 40 m³ převážně smrkového dřeva. Slavnostní otevření 18,5 m vysoké rozhledny proběhlo 13. června 2009. Rozhledna má tvar dvou nestejných příhradových čtyřbokých komolých jehlanů vnořených do sebe a směrem nahoru se sbíhá. Rozhledna má 4 vyhlídkové plošiny, které jsou vzájemně propojeny dvouramennými schodišti s mezi podestami. Aby, jste se mohli z nejvyšší plošiny rozhlédnout po zajímavostech Prahy, musíte zdolat 85 schodů.

SKÓRE: 31:11, SUMA: 42

Praděd 1492 m.n.m.

     Na nejvyšší hoře Moravy a druhé nejvyšší hoře Čech se nachází Rozhledna Praděd. Snahy turistického spolku v Jeseníkách o vybudování rozhledny se datují na přelom 19. A 20. století. Po řadě komplikací byla 30. června 1904 zahájena stavba 32,5 m vysoké kamenné věže, která byla dokončena r. 1914. Stavbu však provázela řada problémů, od nepřízně počasí, které narušovalo statiku až po nedostatek financí. Po válce věž na Pradědu strádala, až musela být roku 1957 uzavřena pro nevyhovující technický stav. Těsně před rekonstrukcí došlo v roce 1959 k jejímu zřícení. O 9 let později byla zahájena výstavba stávajícího moderního vysílače. Dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale opět došlo vlivem nepřízně počasí k prodloužení prací. A tak mohla věž začít sloužit turistům až o 6 let později. Věž dosahuje výšky 162 m, z vyhlídkové terasy umístěné 75 m nad zemí je úchvatný výhled na celé Jeseníky.

SKÓRE: 31:10, SUMA: 41

Vlčí hora u Oseka 890 m n.m

 

     Při běžkařském výletu, v lednu 2011, na Dlouhou louku v Krušných horách, jsme si nenechali, ujít výlet na rozhlednu Vlčí hora u Oseka. Tato rozhledna, kovové konstrukce se zde tyčí od roku 2005 do výše 40 metrů. Vyhlídkové plošina se však nachází o celých 25 metrů níže. Samotná věž, však patří mezi 11 typových věží po celé české republice, které slouží dle směrnic Evropské unie k dálkovému sledování radiových frekvencí. Jako jediná má však vyhlídkový ochoz, který si pro ni vybojovala obec Osek. Rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v létě 2006.

SKÓRE: 30:10, SUMA: 40

Xuhledna pod Vlčí horou cca. 888 m n.m.

    První rozhlednou navštívenou v roce 2011 se stala X^uhledna pod Vlčí horou. Tato mladičká dřevěná věž, dříve též nazývána pro svou malou vyhlídkovou plošinu „posedem“, byla na rozhlednu slavnostně pasována dne 23. ledna 2011 členy X^u. Při slavnostním aktu bylo nad věž vyzvednuto velké X^u. O pasování Posedu na X^uhlednu se zasloužil především BoX^u, který svým odhodláním docílil, toho, že bylo X^u vyzdviženo. O název X^uhledna, se pak zapříčinili přední členové X^u v čele s EX^u, ŠárX^u a AliX^u. Při výstupu na 2 m vysokou rozhlednu, musíte zdolat 9 „žbrdlin“, a pak možná něco uvidíte. Prosíme, při výstupu dbejte zvýšené opatrnosti.

SKÓRE: 29:10, SUMA: 39

Rozhledna Černohorské rašeliniště 1180 m n.m.

        Rozhlednu Černohorské rašeliniště jsme s Exu hledali velmi obtížně. Pro svou výšku 6 m je v okolním porostu, špatně dohledatelná. S trochou úsilí se k ní ale po dřevěném chodníčku po chvíli dostanete. Rozhledna Černohorské rašeliniště, má jen omezený výhled na přilehlou rašelinovou louku s několika malými jezírky. Vyhlídková věž byla v tomto místě postavena již v r. 1978, obnovení se pak dočkala o 20 let později v r. 1998. 6 m vysoká rozhledna s lavičkami, může posloužit i jako příjemné odpočinkové místo, ve slunných dnech pak i jako úkryt před sluncem. Při výstupu na vyhlídkovou plošinu musíte nejdříve zdolat 12 příjemných dřevěných schodů do výšky 3 m. Vyhlídka se nachází v nejkrásnější části rašeliniště pod Černou horou, tak věřím, že i ten omezený výhled potěší.

SKÓRE: 28:10, SUMA: 38

Rozhledna Panorama 1299 m n.m.

     Listopad je měsíc, ve kterém každoročně zavítáme do Pece pod Sněžkou, abychom pokořili nejvyšší českou horu Sněžku. Při v pořadí třetí listopadové návštěvě tohoto kraje, jsme s Exu využili hezkého nedělního počasí a zdolali jsme vedle Sněžky ještě dvě dalece nedaleké rozhledny. Jednou z nich byla Rozhledna Panorama na Černé hoře. První rozhledna na Černé hoře stála pravděpodobně již v roce 1896, kdy zde Rudolf Bönsch nechal postavit první dřevěnou vyhlídkovou věž nevelké výšky. Ta sloužila svému účelu jen několik let. Již na počátku 20. století ustoupila nové rozhledně, vysoké asi 10 metrů. 

Ta byla ve 20. letech minulého století stržena kvůli nevyhovujícímu stavu a vrchol hory, tak zhruba na sedm desetiletí osiřel. Dnešní rozhledna na Černé hoře je rozhlednou od roku 1998, přes to, že její základ na kopci stojí již od roku1928. V letech 1928-1981 tato konstrukce sloužila jako předposlední podpěrná sloup (č. 8) kabinové lanovky z Jánských lázní. Díky partě nadšenců se stožár podařilo zachovat a přebudovat na rozhlednu. Ta byla do užívání turistické veřejnosti slavnostně předána 1.1.1998. Ke stožáru byla přistavěna vyhlídková plošina ve výšce 21 m, schodiště, malá bouda pod konstrukcí a několik vysílačů tehdejšího mobilního operátora Eurotel. Na vyhlídkové plošině je také dalekohled a TV kamera zajišťující přímé přenosy na ČT 2 z našich hor vždy ráno.

SKÓRE: 27:10, SUMA: 37

Karasín 704 m n.m.

      Další Vysočinskou rozhlednou, je o něco malebnější než předešlý Horní les, je 28 m vysoká zděná rozhledna Karasín. Tato rozhledna s poměrně krátkou historií, se nachází uprostřed sportovně rehabilitačního areálu na hřebenu kopce Zadní skála. Autorem projektu rozhledny je Petr Štorek z Bystřice pod Perštýnem. Její výstavba byla zahájena v únoru 2002, a slavnostně otevřena byla o tři měsíce později – 25. května 2002. Betonová konstrukce s čtverhranným půdorysem má vyhlídkovou plošinu umístěnou ve 25 metrech nad zemí.  Na tu se dostanete po zdolání 128 schodů.

SKÓRE: 26:10, SUMA: 36  

Horní les 765 m n.m.

     Návštěva podzimní Vysočiny, se vydařila hned z několika důvodů. Barevný podzim a příjemná společnost dokreslovaly pěkné výhledy z navštívených rozhleden. První rozhledna „Horní les“ je kovovým vysílačem umístěný na stejnojmenném kopci. Horní les je nejvyšším bodem katastru obce Rovečné a současně i přírodního parku Svratecká hornatina. Historie rozhleden na kopci Horní les je téměř 200 let stará. Již v roce 1824 byl na vrcholu Horní les vytyčen trigonometrický bod. První zmínky o měřičské věži a rozhledně Rakušanka jsou z roku 1918. V roce 1936 byl na kopci postaven trigonometrický stožár o výšce 21 metrů, jterý zde stál až do roku 1954. 

Kolem roku 1969 zde byla postavena dřevěná rozhledna o výšce 38 m, jejíž zbytky byly odstraněny v roce 2000. V roce 2001, po domluvě s obcí Rovečné, která si kladla jako podmínku výstavby, aby vysílač obsahoval i vyhlídkovou plošinu, započal Eurotel výstavbu 59 m vysokého ocelového stožáru, který slouží turistům k dalekému rozhledu do dnes. Z 38 m vysokého ochozu se můžete rozhlédnout po zdolání 201 schodů. Rozhledna začala turistům oficiálně sloužit 19. dubna 2002. Krátce nato vyznačil KČT k vrcholu červenou turistickou značku z Rovečného.          

SKÓRE: 25:10, SUMA: 35

Nová radnice v Ostravě 212 m n.m.

     Nová radnice je jednou z nejznámějších staveb Ostravy. Jedná se o prvorepublikovou dvoukřídlou budovu, jejíž součástí je i rozhledna. Postavena byla v letech 1925 až 1930. Podle vítězného projektu architektů Františka Koláře a Jana Rubého. Vedením stavby byl pověřen tehdy začínající architekt Karel Kotas. Budova s celkovými náklady 52 miliónů korun byla slavnostně otevřena v říjnu 1930 u příležitosti státního svátku Československé republiky. Původní návrhy počítaly s kamennou budovou i věží, která měla připomínat palác Signorie ve Florencii. I ostravský „palác Signorie“ měl odkazovat na důstojnost a sebevědomí rychle se rozvíjející Ostravy. Pro nestabilitu podloží, byla věž nakonec postavena za pomoci odlehčené ocelové konstrukce věže s měděným oplátováním. Věž je vysoká 86 metrů a v době svého vzniku vážila 155 tun. Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu za ni bylo zaplaceno 635 tisíc korun. Rychlovýtah, umístěný ve věži, byl ve své době nejvyšší v republice (51 m). My jsme se na Ostravu rozhlédli z ochozu věže v září 2010.

SKÓRE: 24:10, SUMA: 34

Svatobor 845 m n.m.

     Druhou Šumavskou rozhlednou, kterou jsme v srpnu 2010 navštívili, byl ještě malebnější Svatobor. Kamenná, necelých 32 m vysoká rozhledna, je již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu. První byla postavena v r. 1900 a o 34 let později se zřítila. Ještě tentýž rok se město a Klub českých turistů postarali o výstavbu nové věže se 182 schody. Její výstavbu podle projektu Karla Houry, zvládly v průběhu pouhých 3 měsíců. O rok později přibyla i příjemná horská chata, která stejně jako rozhledna funguje do dnes. Z rozhledny můžete za hezkého počasí, které neminulo ani nás, vidět zříceninu Rábí, hrad Kašperk, rozhlednu Poledník a jiné.

SKÓRE: 23:10, SUMA: 33

Javorník 1088,5 m n.m.

    Při srpnovém výletě na Šumavu v roce 2010, jsme navštívili hned 2 rozhledny. 39,5 m vysoký Javorník, dnes též nazývaný Klostermannova rozhledna byl tou první. Kopec Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna. Ten na něj často vystupoval, aby se z něj kochal výhledy na své milované Šumavské kopce. K rozhledům z Javorníku měl tak silný vztah, že si přál, aby na jeho vrchu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr si získal na počátku 20. Století několik svých přátel, kteří s velkým elánem připravili realizaci tohoto nápadu. 26.7.1914 byla svolána schůze přátel, aby se dojednaly poslední podrobnosti k výstavbě dřevěné rozhledny. Jednání bylo zmařeno, neboť byla vyhlášena mobilizace a K. Klostermann toho dne navštívil Javorník naposledy. V meziválečném období se aktivit ujala Kašperskohorská skupina ve spolupráci s KČT v Sušici, uspořádali velkou sbírkovou akci a původní projekt dřevěné rozhledny, z důvodů bezpečnosti a trvanlivosti, změnili na projekt rozhledny kamenné. Ten byl po vítězství ve veřejné soutěži na stavbu svěřen sušickému staviteli K. Hourovi. Celá rozhledna byla postavena 8 zedníky a 8 pomocnými dělníky. Slavnostně otevřena byla 28. Srpna 1938.

Koncem 70. let začala rozhlednu přerůstat okolní smrčina a rozhledna se tak stala nefunkční. V roce 2001 byl založen Nadační fond Karla Klostermanna, jehož posláním bylo získání finančních prostředků na nástavbu a rekonstrukci již značně zchátralé rozhledny. Rekonstrukce byla započata v září roku 2002 a k slavnostnímu znovuotevření rozhledny, která svou nástavbou získala vedle několika metrů výškových i jedinečný vzhled, došlo 5. Července 2003 za velkého zájmu veřejnosti.

SKÓRE: 22:10, SUMA: 32

Lahovický most 190 m n.m.

     V červnu 2010 jsme cestou ze „Stejkárny“ v Černošicích navštívili jednu z ocelových vyhlídek na Lahovickém mostě na okraji Prahy. Rozhledny byly součástí rekonstrukce lahovického mostu v letech 2003-2004. První část neobvyklé vyhlídky byla otevřená koncem roku 2003. Tu postavil stejně jako most, na jehož okraji rozhledna stojí METROSTAV Praha. Druhá věž, která stojí v opačném směru silnice, byla otevřena o pár měsíců déle tedy v srpnu 2004.  Z rozhledny, která vám dovolí vystoupat 6,5 m vysoko nad silnici, vám dovolí prohlédnout si nedaleké okolí, jehož součástí je Dostihové závodiště Velká Chuchle.

SKÓRE: 21:10, SUMA: 31