Kleť 1083 m n.m.

  Rozhledna na Kleti je nejstarší zděnou rozhlednou u nás. V roce 1825 ji dal postavit vlastník rozsáhlého jihočeského panství, kníže Josef Schwarzenberg stavitelem Janem Sallabou. Robusní kamenná rozhledna dosahuje výšky 20 m. Původně byla určena jen vybraným hostům, ale rozvoj turistiky si nakonec vyžádal její zpřístupnění široké veřejnosti. K rozhledně dnes přiléhá prostorná chata s restaurací vybudovaná v roce 1925, která je i turistickým známkovým místem. K rozhledně se můžete vydat hned několika způsoby. Můžete k ní vystoupat po asfaltové cestě na kole, nebo na ni bez jakéhokoliv úsilí vyjet lanovko. Pokud se však nechcete ochudit o návštěvu Hvězdárny, a příjemnou cestu lesem, doporučuji zdolat Kleť pěšmo, tak jako jsme to udělali my. Na vrchu, kousek od rozhledny naleznete nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách.

SKÓRE: 8:6,    SUMA: 14

Děd 492 m n.m.

     Dědu jsme navštívili v plné cyklo-polní v dubnu 2009. Výšlap to byl nelehký a my jsme si ho ještě zkomplikovali pomocí špatných orientačních smyslů a najeli si o několik výškových i „dálkových“ metrů víc. Po zdolání náročné cesty, jsme však stanuli před kamennou rozhlednou, která uspokojila naše očekávání, a najeté kilometry byly rázem zapomenuty. První návrh o stavbě této rozhledny padl v Klubu českých turistů již v roce 1891. Základní kámen byl však položen až o 2 roky později 1.5. 1893. Realizace rozhledny podle návrhu stavitele Dudy, trvala pouhé 4 měsíce a použito na ní bylo cca. 25 000 královodvorských bílých cihel. 12 m vysoká rozhledna byla prvně zpřístupněna 17.9. 1893, a tak mohli první návštěvníci zdolat všech 56 schodů, aby se rozhlédly do okolí. Dnes je výhled značně omezen okolními stromy. Přes to je hezké vydat se na dnes volně přístupnou rozhlednu, už pro klidnou cestu lesem kde potkáte jen pár rozhleden-chtivých cyklistů.

SKÓRE: 8:5,    SUMA: 13

Městská hora 291 m n.m.

     Rozhledna Městská hora se nachází uprostřed města Beroun a je jednou z mála betonových vyhlídkových věží v České republice. Pochází z roku 1936. Původně šlo o výškovou nadstavbu městského vodojemu, jehož výstavby se ujala firma Jelínek a synové. Ti přišli i s nápadem udělat z ní též vyhlídku. V roce 1999, musela být rozhledna za přispění Českého radiomobilu zrekonstruována. My jsme ji navštívili v dubnu 2009, kdy jsme pod ní vyšlapali na kolech, abychom si po hrozivém výšlapu, užili příjemný sjezd. Dnes je rozhledna známá, ne pro svůj výhled na město, ale pro své přilehlé medvědárium, ve kterém žijí Vojta, Kuba s Maťejem, známí hlavně dětem z Večerníčku.  

SKÓRE: 7:5,    SUMA: 12

Lopeník 911 m n.m.

     Další rozhlednou v Bílých Karpatech, která určitě stojí za návštěvu je Velký Lopeník. Podezděná dřevěná rozhledna, kterou můžete dnes na hraničním kopci Velký Lopeník navštívit, není první rozhlednou na tomto místě. První dřevěná rozhledna stála na Lopeníku již před druhou světovou válkou. V roce 1944 zde Němci postavili věž novou, kterou ovšem o rok později někdo zapálil. Obnovit se jí podařilo až v roce 1946. Byla vysoká 16 metrů a přetrvala až do počátku 70. let minulého století, kdy se postupem času rozpadla. Dnešní 22 m vysoká rozhledna Velký Lopeník byla zpracována podle návrhu architekta Svatopluka Sedláčka. Za její výstavbou stojí Přeshraniční sdružení obcí (neformální sdružení se skládá z obcí Lopeník, Vyškovec, Vápenice, Březová na české straně a z obcí Nová Bošáca, Trenčianské Bohuslavice, Bošáca a Zemianské Podhradie na straně slovenské), které jí dalo za cíl nejen vytvořit pěkné vyhlídkové místo, ale být i místem přátelství dnes již 2 národů. Celkové náklady na výstavbu rozhledny dosáhly cca 2 milionů korun, a to za výrazné finanční podpory programu LEADER. Základní kámen rozhledny byl položen již 23. 6. 2002. Samotná výstavba však začala až v září 2004, přičemž slavnostní otevření se konalo 16. července 2005.

SKÓRE: 6:5, SUMA: 11

Jelenec 925 m n. m.

     Při výletu do Bílých Karpat v dubnu 2009, jsem v rámci své vášně navštívila 2 pěkné rozhledny. Jednou z nich byla právě bývalá vojenská věž Jelenec, která se nachází na česko- slovenské hranici. Tato bývalá vojenská věž sloužila jako cvičný cíl pro leteckou armádu. Po rozdělení Československé republiky v roce 1993, nebyli dodnes, vyřešeny majetkové vztahy, kterémuže státu rozhledna patří. Pozemek, na němž rozhledna stojí, patří České republice, zatímco věž a okolní zchátrané objekty zase Slovenské republice. Vstup na kovovou rozhlednu je volný a jak pravý cedule pod ní: Na vlastní nebezpečí! To nejspíš proto, že vystoupat po kolmých žebřících na vyhlídkovou plošinu do výšky téměř 30 m, patří určitě mezi adrenalinové zážitky. Sama jsem měla co dělat, abych dosáhla nejvyšší vyhlídkové plošiny. Pohledy do okolí však byly dobrou odměnou. Nedaleká Velká Javorina byla prvním bodem, který nás zaujal, vidět je toho však z této rozhledny daleko více: Čachtické Karpaty, Nové Město, Květná a Strání, nad nimi Nová hora, Velký Lopeník a další moravské a slovenské obce v podhoří Bílých Karpat.

SKÓRE: 5:5,    SUMA: 10

Žalý 1019 m n.m.

   

  Kamenná rozhledna, ke které jsme vyrazili na běžkách v prosinci 2008, byla překvapivě v těchto zimních měsících zavřená. Přes to, že jsme ji „nedobyli“, jsem přesvědčená, že stojí za zmínku. Snad už jen proto, že je jedinou kamennou rozhlednou v Krkonoších. V roce 1836 ji na Předním Žalým nechal vybudovat hrabě Jan Nepomuk František Harrach jako rozhlednu dřevěnou. O více jak 50 let později byla nahrazena montovanou 15 m vysokou kovovou vyhlídkovou věží. V roce 1890 byla k věži přistavena vyhlídková restaurace. Až v roce 1892 byla ocelová konstrukce nahrazena dnešní kamennou rozhlednou vysokou 18 m. K rozhledně nyní přiléhá i chata, jejíž osud je podobný osudu rozhledny a tak byla i chata několikrát zrušená a obnovená. Dnes však rozhledna i nová chata, která byla opětovně přistavena v r. 2008 a otevřena v roce 2009 prosperují.

SKÓRE: 4:5, SUMA: 9

Mandava 480 m n.m.

     Cestou na narozeniny jednoho kamaráda jsme nechtěli vynechat rozhlednu zvanou Mandava a tak jsme se na oslavu vydali, v červenci 2008, na kolech, se zastávkou Na křížkách, kde tato betonová rozhledna stojí. S nápadem postavit zde rozhlednu se zrodil mezi členy Okresního osvětového sboru v Jílovém v roce 1929. 12 m vysoká Mandava, která je zároveň i památníkem, připomíná události z roku 1419, kdy se na tomto místě událo setkání stoupenců husitského hnutí pod vedením Václava Korandy. Návrhem památníku byl pověřen architekt Jansta. Rozhledna byla slavnostně otevřená dne 5. července 1931, tedy den před výročím upálení Mistra Jana Husa. Po  válce byla stavba zcela zapomenuta, nepečovalo se o ni a často ji navštěvovali vandalové. Oprav se dočkala až v roce 1998, kdy ji obyvatelé ze Sulic opravili. 

SKÓRE: 4:4, SUMA: 8