Petřín 324 m n.m.

Petřínskou rozhlednu jsem navštívila již několikrát a tak ani nevím, kdy to bylo poprvé. Je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Praze. Rozhledna byla postavena v roce 1891 jako zmenšená kopie Eifflovy věže v Paříži. Zrodila se v hlavách členů Klubu českých turistů, kteří při návštěvě Paříže zatoužili mít v Praze věž, podobnou té jejich. O její projekt požádali Františka Prášila a jeho kolegu Julia Součka, kteří navrhli rozhlednu o výšce 60 m n.m. Její stavba trvala jen pár měsíců a tak byla slavnostně otevřena již 20. srpna 1891. Z počátku byl o rozhlednu velký zájem, snad i proto, že na její výstavbě se podílelo mnoho lidí. Nelehké období pro ni nastalo, když převzala funkci hlavního televizního vysílače pro Prahu a okolí. V té době bylo údržbě věnováno minimum pozornosti a věž začala chátrat, nakonec musela být dokonce veřejnosti uzavřená. Nákladné rekonstrukce se dočkala v letech 1999- 2002. Nyní slouží rozhledna opět pro potěšení všem turistům, kteří na ni zavítají.

SKÓRE: 14:7, SUMA: 21

Cibulka 302 m n.m.

     V říjnu 2009 jsem navštívila třetí nejstarší rozhlednu v Čechách a nejstarší rozhlednu v Praze. Rozhledna byla postavená na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina, který trávil poslední léta svého života v Praze. Rozhledna se nachází na vrcholu jižního svahu Košířského údolí. Rozsáhlé území bývalo kdysi nádherným anglickým parkem obklopující zámeček, jehož součástí bývala i dnešní rozhledna Ta byla postavena jako umělá hradní zřícenina. Původní starobylou usedlost nechal přestavět do podoby zámečku a kolem něj vytvořil park s vycházkovými promenádami, umělou jeskyní, čínským pavilonem a také s rozhlednou v podobě hradní zříceniny. Kamenná věž je 13 m vysoká a na její volně přístupnou vyhlídkovou plošinu se vychází po schodišti vinoucím se po vnější straně zdí.

SKÓRE: 13:7, SUMA: 20

Vlčí hora 581 m n.m.

     Další rozhlednu na čedičovém podkladu, jsme navštívili jen o pár měsíců později tentokrát při čundru do Lužických hor a Českého Švýcarska, v srpnu 2009. Já jsem ji navštívila již podruhé, poprvé, na Silvestra 2006, čímž jsem se trefila do jednoho z dvou dnů, kdy je rozhledna uzavřená. A tak mi až při druhé návštěvě bylo umožněno rozhlédnout se do okolní krajiny z jejího ochozu. Rozhlednu zde nechal vystavět Horský spolek pro nejsevernější Čechy v roce 1888. Cihlová věž, postavená podle plánu rumburského stavitele Josefa Hampela, byla slavnostně otevřená o rok později, v květnu 1889. V roce 1901 byla přilehlá chata přestavěna ve švýcarském stylu a přejmenována na Ferdinandovu chatu. Později se změnil i vzhled věže a cihly byly schovány pod dřevěnými prkny. V letech 1996-1999 prošla rozhledna rekonstrukcí a při 110. výročí od svého založení v květnu 1999 byla rozhledna znovu slavnostně otevřená. Chata pod rozhlednou je soukromá, proto musí příchozí počítat, že se občerství pouze z vlastních zásob. Provozovatel rozhledny vám však tento malí nedostatek vynahradí prodáním výborné Turistické medoviny.

SKÓRE: 12:7, SUMA: 19

Trosky 488 m n.m.

     V Českém ráji se nachází známá zřícenina hradu, s příznačným jménem – Trosky. Postaven byl na dvou čedičových homolích koncem 14. století. Do dnešní doby se z hradu dochovaly dvě známé věže Baba a Panna, které tvoří jednu z nejznámějších dominant Českého ráje. Snad proto bylo v roce 1999 započato s výstavnou dřevěné rozhledny uvnitř věže zvané „Baba“. Ta díky své výšce 47 m, nabízí krásné pohledy do okolí, na okolní památky, ale i na půdorys vlastního hradu. Nejen touha po krásné přírodě, a poznání českých hradů nás v květnu 2009 dovedly až na samotnou Babu, ale i chtivost využít krásného počasí a rozhlédnout se do okolí.

SKÓRE: 11:7,    SUMA: 18

Langova rozhledna 620 m n.m.

     Langovu rozhlednu a blízkou turistickou chatu Onen Svět, kterou jsme navštívili na kole v červnu 2009, naleznete 80km od Prahy na jihozápadním hřebenu Hrbů.14 metrů vysoká dřevěná trámová věž, pojmenovaná podle obdivovatele zdejší krajiny – Ing. Čestmíra Langa, poskytuje výhled na krajinu středního Povltaví od roku 2001 (turistická chata zde stojí již od roku 1940).  S nápadem na její zbudování přišel majitel chaty Marek Kerner. Nadšení smělým projektem sdíleli i jeho přátelé, kteří společně rozhlednu dle projektu Jindřicha Jelínka postavili. S velkým přispěním přišel i pan Polák, vnuk a dědic někdejšího velkostatkáře Langa, který zdarma poskytl veškeré dřevo na výstavbu věže. Na jaře roku 2006 byla rozhledna opravena a natřena černou a bílou barvou. Při výstupu na horní vyhlídkovou plošinu musíte zdolat 47 schodů. Tak se ocitnete nad lomem Onen svět který je situován na jihozápadně pod rozhlednou. Za hezkého počasí spatříte nejen lom, ale i zámek Orlík. Určitě nepřehlédnete ani chladící věže Temelínu nebo Šumavské kopce. V případě velmi vydařeného slunečného dne můžete spatřit i Alpy.

SKÓRE: 10:7, SUMA: 17

Kuníček 551 m n.m.

     Další rozhlednou, na jejíž zdolání již zbyly síly jen mě a Petrovi (ostatní, po náročné cestě mezi Prahou a Táborem, si ládovali žaludky v jedné z Petrovických restaurací) byl asi jeden z nejhezčích mobilních vysílačů – Kuní-Kuníček. Kovová rozhledna má železobetonový kruhový podstavec, který je obložený kamennou přizdívkou z lomového kamene. Na něm je první vyhlídková plošina, umístěný 9,6 m nad zemí. Na plošinu vy výšce necelých 39 m, která je umístěná již na kovové konstrukci ve tvaru čtyřbokého jehlanu s kulatým schodištěm. Rozhledna postavená z peněz našich tří významných mobilních operátorů přišla na 16 miliónů korun. Postavena byla podle projektu Ing. Pavla Konopa a Ing. Arch. Vladimíra Charváta na úpatí kopce Hodětín. Jeho zdolávání se však velmi „podařilo“. Když jsme vyšláply, s menšími technickými komplikacemi (podařilo se mi přetrhnout řetěz) kopec a dostali jsme se pod rozhlednu. Zjistili jsme že od zdolání schodů na jeho nejvyšší vyhlídkovou plošinu nás dělí 10 Kč vstupného na osobu, které jsme si nevzali. 

SKÓRE: 9:7, SUMA: 16

 

Kožová hora 456 m n.m.

   Rozhledna Kožová hora, se nachází nedaleko Kladna. Je přístupná všemi možnými prostředky: na kole, pěšky i autem. My si pro její návštěvu v květnu roku 2009 zvolili kola, a musím podotknout že do nebyla volba špatná. Cesta vede lesem, po příjemné technicky nenáročné cestě, s nevelkým stoupáním. A i kdyby cesta náhodou někoho zmohla, může si své úsilí vynahradit pohárem v restauraci jež je součástí rozhledny. Rozhledna vznikla již v letech 1929 – 1930 na náklady Klubu českých turistů. Podle projektu J. Beránka ji postavil Vilém Procházka. Po válce byl objekt KČT násilně odebrán státem a začal sloužit hlavně jako restaurace, kterou zůstal do dnes. Vystoupáte-li 131 schodů, ocitnete se na kryté vyhlídkové plošině ve výšce 31 m, naskytne se vám výhled nejen na Prahu, ale můžete dohlédnou až na vršky Českého středohoří, Říp nebo do nedalekých Brd.

SKÓRE: 9:6, SUMA: 15