Žižkovský vysílač 474 m n.m.

     Rozhledna, kterou jakožto „žižkovanda“ nemohu opomenout. Přes to jsem se od její návštěvy nechala odradit a to přehnaným vstupným. Je to sice se svou výškou 216 m nejvyšší stavba v Praze, ale zároveň byla označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Věž byla postavena v letech 1985 – 1992 podle návrhu Václava Aulického. Konstruovaná je ze tří válcových tubusů dosahujících výšky 134 metrů. Hlavní tubus, obsahující výtahové šachty přechází do anténního nástavce dosahujícího až do výšky 216 m. Tubusy nesou 3 kabiny. Nejnižší ve výšce 66 m nad zemí je tvořena restaurací, nad ní 93 m vysoko nad zemí je kabina s vyhlídkovou plošinou. Nejvýše je pak položena kabina s vysílací technikou, která je veřejnosti nepřístupná. Před přibližně 10 lety byly na věž nainstalovány miminka Davida Černého, která se za tu dobu stala nedílnou součástí rozhledny. V dnešní době rozhledna prochází rekonstrukcí spojenou s velkými vizemi do budoucnosti. Vedle vylepšení prostor restaurace i vyhlídky by měl ve věži vzniknout i hotelový pokoj pro „lepší“ klientelu.

SKÓRE: 18:10, SUMA: 28

Štěpánka 959 m n.m.

     Kamennou novogotickou rozhlednu na vrchu Hvězda jsme navštívili v únoru 2010 při běžkařském soustředění v rámci, tzv. krizového dne. Pojmenována byla podle arcivévody Štěpána, který tu pobýval v době, kdy dohlížel na stavbu Krkonošské silnice. Stavba rozhledny byla započata již v roce 1847 knížetem Camillem Rohanem, který ji údajně nenechal dostavět, protože mu cikánka předpověděla, že její dokončení mu přinese smrt. Proto byla stavba na 40 let přerušena, od knížete jí přebral kořenovský spolek, který se o ni staral a po 4 letech prací ji v roce 1892 dokončil. V září 1892, měsíc po dokončení stavby, kníže Rohan zemřel. Při dostavbě byla k dolní části dostavěna štíhlá osmiboká věž z cihel a pískovce. Rozhledy z rozhledny mají být úchvatné, nám se však nepodařilo najít majitele s klíči (pro letošek to začínalo vypadat na založení nové tradice) a tak jsme byly o tento zážitek ochuzeni.

SKÓRE: 18:9, SUMA: 27

Osičina u Vojenic 416 m n.m.

      Rozhlednu na vrchu plochého kopce, který se jako kopec ani nejeví, jsme navštívili hned v prvních lednových dnech roku 2010, Rozhlednu Osičinu. Rozhledna je součástí telekomunikačního stožáru vybudovaného společností T-mobile v roce 2002, přičemž obec Voděrady souhlasila s jeho výstavbou jen pod podmínkou umístit na ní vyhlídkovou plošinu pro turisty. Vyhlídka byla slavnostně otevřená až o 2 roky později. V létě musí být díky lehkému terénu v okolí pěkným cílem hlavně pro cyklisty. Pro svou ctihodnou výšku 54 m je rozhledna krásně vidět již z dálky, vyhlídková plošina se, nachází o 21 m níže. Dojeli jsme si k ní hezky „na lenocha“ auty. A tam zjistili, že je zamčená. Ale že se dá nechat otevřít, po zavolání správce. Jali jsme se tedy mobilů a zavolali. Poté, co byl náš hovor přijat, jsme se dozvěděli, že jsme se trefili snad do jediného týdne v roce, kdy nám pán nemohl přijet otevřít, jelikož se zrovna řešilo, kdo jí bude dál správcovat a tak pán u sebe neměl klíče. Přes to se ale kluci nenechali odradit a za nás ji pokořili. 

            

SKÓRE: 18:8, SUMA: 26

Skuhrov nad Bělou 425 m n.m.

  

     Další rozhlednou, kterou jsme v tomto čase svátečním navštívili, byla Rozhledna Skuhrov nad Bělou. Tato 9 metrů vysoká rozhledna stojí v místě, kde kdysi stával hrad. Je to dřevěná stavba, která byla postavena v roce 2001. Za cíl má tato rozhledna oživit areál bývalého hradu a přilákat tak více turistů do těchto míst. Dřevěná věž má svým vzhledem připomínat strážní význam hradu. Postavena byla podle Rozhledny u Modré nedaleko Uherského Hradiště. A v naší malé republice mé ještě pár dalších sourozenců, které snad časem také navštívím. Z rozhledny je krásný výhled na pod ní ležící Skuhrov nad Bělou. 

SKÓRE: 18:7,    SUMA: 25

Velká Deštná 1115 m n.m.

V prosinci 2009, když jsme se, hned po svátcích Vánočních vydali na běžkařské soustředění do Orlických hor, nás potkala nepříjemná obleva. A tak nezbylo nic jiného, než se vydat na vršky a navštívit rozhledny, kterých byl v našem blízkém okolí nespočet. Jednou z nich byla i Velká Deštná. Když opomineme, že její název, kopíruje název kopce, na kterém stojí, dostaneme se k dalšímu paradoxu. Tím je, že Velká Deštná je nejmenší rozhlednou Orlických hor a svým vzezřením připomíná spíše posed. Vyhlídková věž je postavena, ze čtyř otesaných kmenů spojených vyhlídkovou plošinou umístěnou ve výšce pouhých pěti metrů. Na ni se dostanete, vystoupáte-li na ni po žebříku. Rozhledna byla postavena v srpnu 1992 díky pionýrům z Náchoda. Ti ji věnovali panu Štefanu Matejíčkovi, bývalému členu Horské služby v Deštném, k jeho šedesátým narozeninám. V roce 2003 byla již značně chatrná rozhledna nahrazena novou, opět dřevěnou rozhlednou, jen o něco málo vyšší. Výstup k této malé rozhledně, vás rozhodně nezklame, protože i přes svou nevelkou výšku z ní bylo vidět daleko do kraje. Dnes místo osiřelo, a čeká na výstavbu nové rozhledny, která by na vrchu měla vzniknout do dvou let. Jestli však doopravdy vznikne, to zůstává otázkou.

SKÓRE: 17:7,    SUMA: 24

Rozhledna Járy Cimrmana 527 m n.m.

V listopadu 2009, jsme pokořili během akce Sněžka ještě jednu, také jedinečnou rozhlednu. O té jsem se dozvěděla na Vlčí hoře v Českosaském Švýcarsku, od pána na rozhledně. Ten měl očividně slabost pro českého Génia Járu Cimrmana a tak věděl snad o všem, co se kolem něj šustlo. Proto není divu, že jako správný rozhlednář věděl o jeho touze, navštívit nějakou rozhlednu, ale i o výškové nemoci, která mu v tom bránila. A v neposlední řadě i o tom k čemu to vedlo: Jára si nakonec navrhl a zkonstruoval rozhlednu vlastní. Tu pak postavil v Nouzově u Semil, kde ji dnes navštěvují nejen fanoušci rozhleden, ale hlavně ti kteří mají Járu Cimrmana rádi.

SKÓRE: 16:7, SUMA: 23

Hnědý vrch 1207 m n.m.

     Rozhlednu Hnědý vrch jsme navštívili, v listopadu 2009, ještě v témže roce ve kterém vznikla na okraji Pece pod Sněžkou. Rozhledna údajně vznikla, aby odpoutala pozornost od Sněžky. Paradoxně jsme se na ní vydali v rámci každoroční akce Sněžka, kterou vždy na podzim pořádáme. Rozhledna stojí na Hnědém vrchu od léta 2009. Projekt na výstavbu byl zahájen v roce 2007, ale samotná realizace stavby byla započata až na podzim 2008, kdy byly vybudovány základy věže. Samotná montáž věže byla započata až v dubnu následujícího roku a byla poměrně náročná, protože počasí příliš nepřálo. Během stavby na Hnědém vrch několikrát sněžilo, a to dokonce i v červnu. Architektonické řešení vycházelo zejména z náročnosti povětrnostních podmínek vybrané lokality s extrémními klimatickými podmínkami. Rozhledna s trojúhelníkovým základem disponuje třemi vyhlídkovými plošinami a se svou výškou 31 m, se řadí mezi tu nejvyšší ze současných Krkonošských rozhleden.

SKÓRE: 15:7, SUMA: 22