Rozhledna Panorama 1299 m n.m.

     Listopad je měsíc, ve kterém každoročně zavítáme do Pece pod Sněžkou, abychom pokořili nejvyšší českou horu Sněžku. Při v pořadí třetí listopadové návštěvě tohoto kraje, jsme s Exu využili hezkého nedělního počasí a zdolali jsme vedle Sněžky ještě dvě dalece nedaleké rozhledny. Jednou z nich byla Rozhledna Panorama na Černé hoře. První rozhledna na Černé hoře stála pravděpodobně již v roce 1896, kdy zde Rudolf Bönsch nechal postavit první dřevěnou vyhlídkovou věž nevelké výšky. Ta sloužila svému účelu jen několik let. Již na počátku 20. století ustoupila nové rozhledně, vysoké asi 10 metrů. 

Ta byla ve 20. letech minulého století stržena kvůli nevyhovujícímu stavu a vrchol hory, tak zhruba na sedm desetiletí osiřel. Dnešní rozhledna na Černé hoře je rozhlednou od roku 1998, přes to, že její základ na kopci stojí již od roku1928. V letech 1928-1981 tato konstrukce sloužila jako předposlední podpěrná sloup (č. 8) kabinové lanovky z Jánských lázní. Díky partě nadšenců se stožár podařilo zachovat a přebudovat na rozhlednu. Ta byla do užívání turistické veřejnosti slavnostně předána 1.1.1998. Ke stožáru byla přistavěna vyhlídková plošina ve výšce 21 m, schodiště, malá bouda pod konstrukcí a několik vysílačů tehdejšího mobilního operátora Eurotel. Na vyhlídkové plošině je také dalekohled a TV kamera zajišťující přímé přenosy na ČT 2 z našich hor vždy ráno.

SKÓRE: 27:10, SUMA: 37

Karasín 704 m n.m.

      Další Vysočinskou rozhlednou, je o něco malebnější než předešlý Horní les, je 28 m vysoká zděná rozhledna Karasín. Tato rozhledna s poměrně krátkou historií, se nachází uprostřed sportovně rehabilitačního areálu na hřebenu kopce Zadní skála. Autorem projektu rozhledny je Petr Štorek z Bystřice pod Perštýnem. Její výstavba byla zahájena v únoru 2002, a slavnostně otevřena byla o tři měsíce později – 25. května 2002. Betonová konstrukce s čtverhranným půdorysem má vyhlídkovou plošinu umístěnou ve 25 metrech nad zemí.  Na tu se dostanete po zdolání 128 schodů.

SKÓRE: 26:10, SUMA: 36  

Horní les 765 m n.m.

     Návštěva podzimní Vysočiny, se vydařila hned z několika důvodů. Barevný podzim a příjemná společnost dokreslovaly pěkné výhledy z navštívených rozhleden. První rozhledna „Horní les“ je kovovým vysílačem umístěný na stejnojmenném kopci. Horní les je nejvyšším bodem katastru obce Rovečné a současně i přírodního parku Svratecká hornatina. Historie rozhleden na kopci Horní les je téměř 200 let stará. Již v roce 1824 byl na vrcholu Horní les vytyčen trigonometrický bod. První zmínky o měřičské věži a rozhledně Rakušanka jsou z roku 1918. V roce 1936 byl na kopci postaven trigonometrický stožár o výšce 21 metrů, jterý zde stál až do roku 1954. 

Kolem roku 1969 zde byla postavena dřevěná rozhledna o výšce 38 m, jejíž zbytky byly odstraněny v roce 2000. V roce 2001, po domluvě s obcí Rovečné, která si kladla jako podmínku výstavby, aby vysílač obsahoval i vyhlídkovou plošinu, započal Eurotel výstavbu 59 m vysokého ocelového stožáru, který slouží turistům k dalekému rozhledu do dnes. Z 38 m vysokého ochozu se můžete rozhlédnout po zdolání 201 schodů. Rozhledna začala turistům oficiálně sloužit 19. dubna 2002. Krátce nato vyznačil KČT k vrcholu červenou turistickou značku z Rovečného.          

SKÓRE: 25:10, SUMA: 35

Nová radnice v Ostravě 212 m n.m.

     Nová radnice je jednou z nejznámějších staveb Ostravy. Jedná se o prvorepublikovou dvoukřídlou budovu, jejíž součástí je i rozhledna. Postavena byla v letech 1925 až 1930. Podle vítězného projektu architektů Františka Koláře a Jana Rubého. Vedením stavby byl pověřen tehdy začínající architekt Karel Kotas. Budova s celkovými náklady 52 miliónů korun byla slavnostně otevřena v říjnu 1930 u příležitosti státního svátku Československé republiky. Původní návrhy počítaly s kamennou budovou i věží, která měla připomínat palác Signorie ve Florencii. I ostravský „palác Signorie“ měl odkazovat na důstojnost a sebevědomí rychle se rozvíjející Ostravy. Pro nestabilitu podloží, byla věž nakonec postavena za pomoci odlehčené ocelové konstrukce věže s měděným oplátováním. Věž je vysoká 86 metrů a v době svého vzniku vážila 155 tun. Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu za ni bylo zaplaceno 635 tisíc korun. Rychlovýtah, umístěný ve věži, byl ve své době nejvyšší v republice (51 m). My jsme se na Ostravu rozhlédli z ochozu věže v září 2010.

SKÓRE: 24:10, SUMA: 34

Svatobor 845 m n.m.

     Druhou Šumavskou rozhlednou, kterou jsme v srpnu 2010 navštívili, byl ještě malebnější Svatobor. Kamenná, necelých 32 m vysoká rozhledna, je již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu. První byla postavena v r. 1900 a o 34 let později se zřítila. Ještě tentýž rok se město a Klub českých turistů postarali o výstavbu nové věže se 182 schody. Její výstavbu podle projektu Karla Houry, zvládly v průběhu pouhých 3 měsíců. O rok později přibyla i příjemná horská chata, která stejně jako rozhledna funguje do dnes. Z rozhledny můžete za hezkého počasí, které neminulo ani nás, vidět zříceninu Rábí, hrad Kašperk, rozhlednu Poledník a jiné.

SKÓRE: 23:10, SUMA: 33

Javorník 1088,5 m n.m.

    Při srpnovém výletě na Šumavu v roce 2010, jsme navštívili hned 2 rozhledny. 39,5 m vysoký Javorník, dnes též nazývaný Klostermannova rozhledna byl tou první. Kopec Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna. Ten na něj často vystupoval, aby se z něj kochal výhledy na své milované Šumavské kopce. K rozhledům z Javorníku měl tak silný vztah, že si přál, aby na jeho vrchu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr si získal na počátku 20. Století několik svých přátel, kteří s velkým elánem připravili realizaci tohoto nápadu. 26.7.1914 byla svolána schůze přátel, aby se dojednaly poslední podrobnosti k výstavbě dřevěné rozhledny. Jednání bylo zmařeno, neboť byla vyhlášena mobilizace a K. Klostermann toho dne navštívil Javorník naposledy. V meziválečném období se aktivit ujala Kašperskohorská skupina ve spolupráci s KČT v Sušici, uspořádali velkou sbírkovou akci a původní projekt dřevěné rozhledny, z důvodů bezpečnosti a trvanlivosti, změnili na projekt rozhledny kamenné. Ten byl po vítězství ve veřejné soutěži na stavbu svěřen sušickému staviteli K. Hourovi. Celá rozhledna byla postavena 8 zedníky a 8 pomocnými dělníky. Slavnostně otevřena byla 28. Srpna 1938.

Koncem 70. let začala rozhlednu přerůstat okolní smrčina a rozhledna se tak stala nefunkční. V roce 2001 byl založen Nadační fond Karla Klostermanna, jehož posláním bylo získání finančních prostředků na nástavbu a rekonstrukci již značně zchátralé rozhledny. Rekonstrukce byla započata v září roku 2002 a k slavnostnímu znovuotevření rozhledny, která svou nástavbou získala vedle několika metrů výškových i jedinečný vzhled, došlo 5. Července 2003 za velkého zájmu veřejnosti.

SKÓRE: 22:10, SUMA: 32

Lahovický most 190 m n.m.

     V červnu 2010 jsme cestou ze „Stejkárny“ v Černošicích navštívili jednu z ocelových vyhlídek na Lahovickém mostě na okraji Prahy. Rozhledny byly součástí rekonstrukce lahovického mostu v letech 2003-2004. První část neobvyklé vyhlídky byla otevřená koncem roku 2003. Tu postavil stejně jako most, na jehož okraji rozhledna stojí METROSTAV Praha. Druhá věž, která stojí v opačném směru silnice, byla otevřena o pár měsíců déle tedy v srpnu 2004.  Z rozhledny, která vám dovolí vystoupat 6,5 m vysoko nad silnici, vám dovolí prohlédnout si nedaleké okolí, jehož součástí je Dostihové závodiště Velká Chuchle.

SKÓRE: 21:10, SUMA: 31