Blatenský vrch 1043 m n.m.

listopad 2014 - Nedaleko Horní Blatné v katastru Potůčky stojí jednadvacet metrů vysoká rozhledna, která skýtá rozhled na velkou část Krušných hor. Ta je nejsterší stavbou na tomto kopci a otevřena byla v roce 1913. Tehdy ji zde nechal vystavět Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné, jehož členové chtěli přeměnit okolí na centum turistiky a sportu. Spolu s přilehlým hotelem ji navrhl chebský arch. Karl Matusche. Stavba byla zahájena v létě roku 1912 a první návštěvníky uvítala už 5. července 1913. Při této příležitosti byla rozhledna slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. V poválečném období připadl objekt pohraničníkům, kteří jej zdevasovali a přilehlý hotel musel být zbourán. Na kopci tak zůstala samotná rozhledna o níž se již řadu let starají ochránci přírody, kteří mají na Blatenském vrchu také svojí chatu.

SKÓRE: 89:09, SUMA: 98

Val u Králíků 788 m n.m

říjen 2014 - V Hanušovické vrchovině nedaleko Králíků, stojí železná rozhledna. Ta je pojmenována podle kopce, na němž stojí Val. Jedná se o železný vysílač mobilního operátora, který slouží též jako vyhlídková věž. Tu zde v roce 2002 postavila společnost Český radiomobil. Celková výška věže činní 34,5 m. Vyhlídkový ochoz je umístěn o několik metrů níže ve výšce 22 m nad zemí. Na ten se dostanete po zdolání 102 schodů. K zpřístupnění rozhledny došlo 16.června 2003. Rozhledna na Valu je volně přístupná. Jejím provozovatelem je MěÚ Králíky, vlastníkem stavby je však firma Český Radiomobil.

SKÓRE: 88:09, SUMA: 97

Kratochvílova rozhledna 230 m n.m.

Za deštivého počasí jsme při výletu do Roudnice navštívili i Kratochvílovu rozhlednu. To je hned po Romance v Hrubém Jeseníku druhou nejníže položenou rozhlednou u nás.Nechází se uprostřed města Roudnice nad Labem na návrší v Žižkových sadech. Jedná se o architektonicky velice zajímavou stavbu projekrovanou architektem Otakarem Štěpánkem.

Elegantní betonová rozhledna pochází z roku 1935, kdy byla slavnostně otevřená. Její stavbu z velké části financovala Rolnická záložna podřípská ku příležitosti svého 60 letého trvání. Pojmenována pak byla po jejím zakladateli panu Václavu Kratochvílovi, který zde má umístěnu i svoji pamětní desku.

SKÓRE: 87:09, SUMA: 96

Rozhledna Chlum u Hradce Králové 334 m n.m.

srpen 2014 - Původní železná rozhledna stávala u Chlumu od roku 1899. Dosahovala výše 25 metrů a její výstavbu financoval Ústřední spolek pro udržování památek z války 1866. Společně s nedalekou kostnicí byla vysvěcena 2. listopadu 1899. Poblíž věže vyrostla ještě téhož roku restaurace sloužící lidem dodnes. První rozhledna u bojiště sloužila lidem celých 100 let. 20. dubna 1999 byla během jediného dne pro špatný stav demontována. A na jejím místě byla ještě téhož roku postavená nová rozhledna vysoká 55 m s vyhlídkovým ochozem ve výšce 35 metrů nad zemí, která je o něco větší kopií nedaleké rozhledny Hořický chlum. Výstup a sestup umožňují dvě nezávislá schodiště o 182 schodech. Pro veřejnost byla tato rozhledna otevřená v den 133. výročí bitvy u Chlumu, tedy 3. července 1999.

SKÓRE: 86:09, SUMA: 95

Hořický chlum 408 m n.m.

srpen 2014 – To bychom nebyli my, kdybychom si nechali ujít rozhlednu vzdálenou jen necelé 2 km od Masarykovy věže, kor když jsou z ní prý pěknější výhledy – a taky že jsou. V roce 1998 vyrostla na hřebenu Hořického chlumu železná telekomunikační věž využívaná jako základová stanice Eurotelu ale i jako rozhledna pro veřejnost. Kovová rozhledna je vysoká 41,5 m, s vyhlídkovou plošinou o 14 m níže. To však vůbec nepoznamenalo pěkné výhledy, kdy za pěkného počasí můžete dohlédnout až na Žižkovský vysílač v Praze.

Než se z vyhlídkové plošiny rozhlédnete do vzdálených krajů, musíte zdolat 142 schodů jednoho z dvou točitých schodišť, kterými rozhledna disponuje, aby se návštěvníci nemuseli na schodech složitě vyhýbat. Rozhlednu má v pronájmu KČT Hořice, který zajišťuje přístup na rozhlednu v otvírací době, nebo příp. po dohodě i mimo ni.

SKÓRE: 85:09, SUMA: 94

Masarykova věž samostatnosti 408 m n.m.

srpen 2014 – Základy Věže samostatnosti se začali kopat již v březnu 1925 na okraji Hořic u Hradce Králové. Základní kámen byl položen o rok později. Projektu se tehdy ujal architekt František Blažek, který vyučoval ve zdejší kamenicko-sochařské škole. Věž, která měla původně plnit úlohu leteckého majáku na lince Praha –Varšava, měla být vysoká 40 metrů. Do roku 1938 byla vystavená do výšky 25 m a pak už se v její výstavbě nepokračovalo. Věž je postavena na pevném pískovcovém podloží a i k její stavbě byl používán především pískovec z nedalekého lomu. Stavbu věže zahájil poklepáním na základní kámen prezident Masaryk. Mnoho práce bylo vykonáno bez nároku na odměnu, nebo za režijní náklady. Významně se na stavbě podílela hořická sochařská škola. Symbol nezávislosti, byť nedokončený byl trnem v oku nesnášenlivým režimům následujících let. Odstranit stavbu, se však nikdo neodvážil.

SKÓRE: 84:09, SUMA: 93 

Velká Buková 445 m n.m.

červenec 2014 – Tak na tuhle rozhlednu jsem měla políčeno už dávno. Dřevěná rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem se nachází na okraji obce Velká Buková na Křivoklátsku. Byla postavena na kamenných základech, pokračuje dřevěná konstrukce obložená modřínovým dřevem. Vedle trojboké konstrukce je rozhledna zajímavá i kovovým schodištěm, které je vedeno střídavě uvnitř a vně rozhledny. Zde ji nechala postavit obec podle projektu pana Ing. Architekta Karla Zusky. Vlastní stavba byla započata v srpnu 2008 firmou ESTA Kladno s.r.o., která vyhrála výběrové řízení. Financována byla z dotace evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy. Rozhledna je vysoká 14,2 m a vede na ní 74 schodů.

SKÓRE: 83:09, SUMA: 92