Velký Blaník 638 m n.m.

     Na vrcholu hory Velký Blaník, opředené legendou o Svatováclavském vojsku, se tyčí rozhledna stejného názvu. Vybudována byla v letech 1939-1941, kdy ji nechal postavit KČT podle projektu arch. Alexandra Hanuše. Rozhledna, stejného tvaru jako již dříve navštívená Hýlačka u Tábora, nebo stále nenavštívená Rozálka u Žamberku, byla postavena ve tvaru Husitské hlásky a její střecha je pokryta šindeli. Svou výškou necelých 30 m však obě zmiňované rozhledny přesahuje. Tato rozhledna však není první vyhlídkovou stavbou na tomto kopci. První rozhledna zde stála již v roce 1985. Tu zde nechal postavit pražský kardinál Schönborn, jako 20 m vysokou dřevěnou konstrukci. V roce 1936 se, ale stavba zřítila atak KČT o 3 roky později rozhodl o výstavbě dnešní rozhledny. Já jsem tuto rozhlednu navštívila poprvé v květnu 2010. A pak ještě několikrát v následujícím měsíci, kdy jsem na této hoře prováděla školáky.

SKÓRE: 20:10, SUMA: 30

Hýlačka 525 m n.m.

     Tuto rozhlednu jsme navštívili v dubnu 2010, cestou na chalupu s pár přáteli. Rozhledna Hýlačka na stejnojmenném kopci nedaleko Tábora byla postavena v prvních letech po vzniku samostatné Československé republiky. Postavena byla za pomoci táborských turistů podle projektu Ing. Arch. Theodora Petříka, který ji zpracoval jako dřevěnou husitskou hlásku, pokrytou šindelem. Při slavnostním otevření v červnu 1920, byla pojmenována jako Rozhledna svobody. Za okupace sloužila rozhledna jako pozorovatelna německé armádě. Po válce byla předána Svazarmu. V roce 1990 byla opět předána KČT, a její návštěvnost, začala stoupat. V říjnu 1995 ministerstvo kultury ČR prohlásilo za kulturní památku. V roce 2004 byla rozhledna zrekonstruována a původní šindelová krytina byla nahrazena krytinou cembritovou. Do 18 m vysoké věže se dostanete po zdolání 7 kamenných a 50 dřevěných schodů.

 SKÓRE: 19:10,     SUMA: 29

Žižkovský vysílač 474 m n.m.

     Rozhledna, kterou jakožto „žižkovanda“ nemohu opomenout. Přes to jsem se od její návštěvy nechala odradit a to přehnaným vstupným. Je to sice se svou výškou 216 m nejvyšší stavba v Praze, ale zároveň byla označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Věž byla postavena v letech 1985 – 1992 podle návrhu Václava Aulického. Konstruovaná je ze tří válcových tubusů dosahujících výšky 134 metrů. Hlavní tubus, obsahující výtahové šachty přechází do anténního nástavce dosahujícího až do výšky 216 m. Tubusy nesou 3 kabiny. Nejnižší ve výšce 66 m nad zemí je tvořena restaurací, nad ní 93 m vysoko nad zemí je kabina s vyhlídkovou plošinou. Nejvýše je pak položena kabina s vysílací technikou, která je veřejnosti nepřístupná. Před přibližně 10 lety byly na věž nainstalovány miminka Davida Černého, která se za tu dobu stala nedílnou součástí rozhledny. V dnešní době rozhledna prochází rekonstrukcí spojenou s velkými vizemi do budoucnosti. Vedle vylepšení prostor restaurace i vyhlídky by měl ve věži vzniknout i hotelový pokoj pro „lepší“ klientelu.

SKÓRE: 18:10, SUMA: 28

Štěpánka 959 m n.m.

     Kamennou novogotickou rozhlednu na vrchu Hvězda jsme navštívili v únoru 2010 při běžkařském soustředění v rámci, tzv. krizového dne. Pojmenována byla podle arcivévody Štěpána, který tu pobýval v době, kdy dohlížel na stavbu Krkonošské silnice. Stavba rozhledny byla započata již v roce 1847 knížetem Camillem Rohanem, který ji údajně nenechal dostavět, protože mu cikánka předpověděla, že její dokončení mu přinese smrt. Proto byla stavba na 40 let přerušena, od knížete jí přebral kořenovský spolek, který se o ni staral a po 4 letech prací ji v roce 1892 dokončil. V září 1892, měsíc po dokončení stavby, kníže Rohan zemřel. Při dostavbě byla k dolní části dostavěna štíhlá osmiboká věž z cihel a pískovce. Rozhledy z rozhledny mají být úchvatné, nám se však nepodařilo najít majitele s klíči (pro letošek to začínalo vypadat na založení nové tradice) a tak jsme byly o tento zážitek ochuzeni.

SKÓRE: 18:9, SUMA: 27

Osičina u Vojenic 416 m n.m.

      Rozhlednu na vrchu plochého kopce, který se jako kopec ani nejeví, jsme navštívili hned v prvních lednových dnech roku 2010, Rozhlednu Osičinu. Rozhledna je součástí telekomunikačního stožáru vybudovaného společností T-mobile v roce 2002, přičemž obec Voděrady souhlasila s jeho výstavbou jen pod podmínkou umístit na ní vyhlídkovou plošinu pro turisty. Vyhlídka byla slavnostně otevřená až o 2 roky později. V létě musí být díky lehkému terénu v okolí pěkným cílem hlavně pro cyklisty. Pro svou ctihodnou výšku 54 m je rozhledna krásně vidět již z dálky, vyhlídková plošina se, nachází o 21 m níže. Dojeli jsme si k ní hezky „na lenocha“ auty. A tam zjistili, že je zamčená. Ale že se dá nechat otevřít, po zavolání správce. Jali jsme se tedy mobilů a zavolali. Poté, co byl náš hovor přijat, jsme se dozvěděli, že jsme se trefili snad do jediného týdne v roce, kdy nám pán nemohl přijet otevřít, jelikož se zrovna řešilo, kdo jí bude dál správcovat a tak pán u sebe neměl klíče. Přes to se ale kluci nenechali odradit a za nás ji pokořili. 

            

SKÓRE: 18:8, SUMA: 26

Skuhrov nad Bělou 425 m n.m.

  

     Další rozhlednou, kterou jsme v tomto čase svátečním navštívili, byla Rozhledna Skuhrov nad Bělou. Tato 9 metrů vysoká rozhledna stojí v místě, kde kdysi stával hrad. Je to dřevěná stavba, která byla postavena v roce 2001. Za cíl má tato rozhledna oživit areál bývalého hradu a přilákat tak více turistů do těchto míst. Dřevěná věž má svým vzhledem připomínat strážní význam hradu. Postavena byla podle Rozhledny u Modré nedaleko Uherského Hradiště. A v naší malé republice mé ještě pár dalších sourozenců, které snad časem také navštívím. Z rozhledny je krásný výhled na pod ní ležící Skuhrov nad Bělou. 

SKÓRE: 18:7,    SUMA: 25

Velká Deštná 1115 m n.m.

V prosinci 2009, když jsme se, hned po svátcích Vánočních vydali na běžkařské soustředění do Orlických hor, nás potkala nepříjemná obleva. A tak nezbylo nic jiného, než se vydat na vršky a navštívit rozhledny, kterých byl v našem blízkém okolí nespočet. Jednou z nich byla i Velká Deštná. Když opomineme, že její název, kopíruje název kopce, na kterém stojí, dostaneme se k dalšímu paradoxu. Tím je, že Velká Deštná je nejmenší rozhlednou Orlických hor a svým vzezřením připomíná spíše posed. Vyhlídková věž je postavena, ze čtyř otesaných kmenů spojených vyhlídkovou plošinou umístěnou ve výšce pouhých pěti metrů. Na ni se dostanete, vystoupáte-li na ni po žebříku. Rozhledna byla postavena v srpnu 1992 díky pionýrům z Náchoda. Ti ji věnovali panu Štefanu Matejíčkovi, bývalému členu Horské služby v Deštném, k jeho šedesátým narozeninám. V roce 2003 byla již značně chatrná rozhledna nahrazena novou, opět dřevěnou rozhlednou, jen o něco málo vyšší. Výstup k této malé rozhledně, vás rozhodně nezklame, protože i přes svou nevelkou výšku z ní bylo vidět daleko do kraje. Dnes místo osiřelo, a čeká na výstavbu nové rozhledny, která by na vrchu měla vzniknout do dvou let. Jestli však doopravdy vznikne, to zůstává otázkou.

SKÓRE: 17:7,    SUMA: 24